Imitátor Petr Martinák: O exekuci, Gottovi a Babišovi
31 fotografií
Říká se, že kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem. V případě imitátora Petra Martináka (48) by se to dalo parafrázovat – kolik hlasů umíš, tolikrát jsi člověkem. Koho napodobuje nejraději? A jak reagoval bývalý prezident Václav Klaus (82), když byl svědkem scénky o sobě?
Učíte se pokaždé, když se ve veřejném prostoru objeví někdo nový a výrazný, jeho hlas?
„Zkoušel jsem udělat třeba Andreje Babiše, ale nejde mi to. Nepochopil jsem, co udělat s hlasivkami, aby to znělo jako on. Ale obecně politiky nedělám, nechci to. Mám v repertoáru jen Miloše Zemana a Václava Klause, protože – jak říkal Miloš Jakeš – národ si to žádá. A ani s jejich hlasy se nepouštím do politické satiry.“
Proč?
„Můžete vymyslet skvělou scénku na aktuální kauzu, ale za rok už nikdo nepochopí, o co šlo. Mně přijde zábavnější, když třeba nechám Miloše Zemana zpívat anglicky Hotel Ritz. Nebo je nechávám kouzlit a čarovat. Prostě dělat netypické věci, než jak je lidé znají.“
Konfrontoval vás někdy někdo, koho jste imitoval?
„Jednou, ale ne napřímo. V Přerově se konal tenisový turnaj Zlatý kanár a pořadatel chtěl, abych imitoval Václava Klause, který při ceremoniálu seděl v první řadě. Měl jsem z toho strach, kroužil jsem, ani jsem se mu nepodíval do očí, ale pak jsem s ním viděl záběry z Televizních novin, kde říkal, že toho Zlatého kanára jsem měl vyhrát já za to, jak jsem ho imitoval!“
Jak dlouho trvá se nový hlas naučit?
„Záleží, jak kdy. Mě jdou nosové hlasy – hned druhý, který jsem se naučil, byl Jiří Korn. A třeba Josefa Kemra jsem měl za dvacet minut. Zatlačím ohryzek hluboko dolů, přidám k tomu trochu jeho vadu řeči a je to. Ale stává se, že mi lidé zatelefonují, že by potřebovali někoho konkrétního. Třeba mi volala paní, že má kamarádku Kadrnožkovou, která se má vdávat, a poprosili mě o něco hlasem Petra Nárožného. Ten má také trochu nosový hlas a spoustu řečových vad, takže se po týdnu také povedl. A protože mi už v hlavě a krku zůstal, také ho používám na vystoupeních.“
Král kasín Leon Tsoukernik dal Gottovi slib na smrtelné posteli!
Když celý večer imitujete na akci různé hlasy, je pak snadné najít zpátky ten svůj?
„S tím problém nemám. Ale je pravda, že jednou na Silvestra jsem měl za sebou jedenáct různých akcí, vždy po deseti minutách v různých hotelech, a všude jsem dělal Karla Gotta. A z té jeho mimiky, z těch lepých líček, jsem dostal křeč do tváře a zůstalo mi to. Musel jsem jít do auta a rozmasírovat si tváře!“
Zkusil byste si i dabing? Třeba Václav Faltus v jednom filmu daboval Louise de Funès hlasem Františka Filipovského!
„Tak o tom vám řeknu jednu věc... Byl jsem tehdy na stavbě svého domu a měl na sobě montérky, do kterých jsem neměl kam dát mobilní telefon. Teď už jsem poučený. Jak říká František Ringo Čech – pomocí mobilu ti přichází práce a nesmíš ho dát z ruky! Jenže tehdy jsem ten mobil nechal několik hodin doma na stole a nevšímal si ho. A zmeškal jsem tak hovor od agentury, která mi volala, abych udělal tento dabing, o kterém mluvíte, hlasem pana Filipovského. A když se mi nemohli dovolat, zavolali Vaškovi Faltusovi, a já o tuhle krásnou zkušenost přišel. A taky jsem přišel o velké prachy, protože ten honorář byl prý úžasný!“
Když zmiňujete dům, zeptám se na to, jak to s ním bylo? Před lety se psalo, že jste o něj přišel kvůli exekuci.
„O dům jsem nepřišel, prodal jsem ho záměrně. Bylo to v době hospodářské krize, kdy nebyly kšefty a já nezvládal platit hypotéku padesát tisíc korun měsíčně. Proto jsem se musel rozhodnout dům prodat a peníze se vrátily bance. Byla to pro mě obrovská zkušenost.“
Celý článek naleznete v tištěné podobě Aha! (16.12.2023)
Soudkyně k případu krádeže písně Karla Gotta zahraniční hvězdou
31 fotografií
