Nemanželský syn Jana Wericha Jiří (64): Dokonalá kopie táty
30 fotografií
Včera to bylo čtyřicet let, kdy do uměleckého nebe odešel Jan Werich (†75). Nejspíše bez poznání jednoho velkého tajemství – kromě dcery Jany (†45) měl i syna. Nikdy se s ním ale nesetkal. Jiří Werich Petrášek (64) se o tom, že jeho tatínkem je slavný herec, dozvěděl až po jeho smrti.
Má tři vysoké školy, studoval ekonomii, pedagogiku a management. Řadu let působil jako pedagog a ředitel Evropské obchodní akademie, a to i přesto, že ho to od mládí táhlo k divadlu a k herectví. Když se ho jako studenta na vysoké škole zeptali, zda nemá něco společného s rodinou Werichů, odpověděl: Ne. Až ve dvaceti čtyřech letech se dozvěděl, že jeho tátou byla herecká legenda. Řadu dalších let si toto tajemství nechával pro sebe. Až před několika lety, kdy se informace dostala na veřejnost, se mu radikálně změnil život.
Syn Jana Wericha (†75) Jiří Petrášek: Jsem odložené dítě! Lidé mi závidí vilu!
Jiří, jaké jméno a příjmení máte dnes v občance?
„Inženýr Jiří Petrášek. Umělecké jméno užívám pouze v kulturních činnostech.“
O tom, kdo je váš otec, jste se dozvěděl až po jeho smrti. Proč?
„Nevím. Možná měla moje adoptivní maminka strach, abych neodešel za ním a ji neopustil. To bych ovšem nikdy neudělal, protože rodina Petráškových mi dala lásku, péči i vzdělání. Po smrti adoptivního otce Vladimíra v mých čtrnácti letech to byla právě maminka Miluše Petrášková, která se o mě postarala.“
Odkud maminka věděla, kdo je vaším tátou?
„To opravdu nevím, protože obvykle se adoptivním rodičům taková fakta nesdělují. Nikdy jsem se jí na to neptal a neřešil jsem to. Ani jsem necítil potřebu to nějak pitvat. Žil jsem šťastně v adoptivní rodině a i teď mám spokojený rodinný život.“
Neměl jste jí za zlé, že vám tuto informaci tajila a vy jste se s tatínkem nepoznal?
„Vůbec ne. Nechovám v sobě od začátku žádnou hořkost nad stavem, který nastal. Jsem rád, že jsem na světě, a nikomu nic nevyčítám. Asi to tak mělo být.“
Karel Gott vypráví, co mu vadilo na Janu Werichovi
Jak jste reagoval, když jste se to dozvěděl?
„Byl jsem překvapen, protože i v určité předtuše, že něco takového existuje, jsem nepředpokládal, že bych byl synem herecké legendy. I když mi často vrtalo hlavou, že jsem odmalinka komediant. Už jako student jsem hrával divadlo, zatímco moji rodiče, otec soustružník a matka prodavačka, byli tomuto druhu činnosti na hony vzdáleni.“
Proč jste k divadlu nešel?
„Po střední ekonomické škole v Berouně jsem chtěl jít na DAMU. Maminka mi to ale nedovolila s tím, že herci jsou samá lehká holka. Začala mě trošku vydírat, říkala, že můj tatínek by si to nepřál. Myslela samozřejmě adoptivního otce. A tak jsem vystudovaný inženýr, jako třeba Ivan Mládek nebo Petr Nárožný.“
Napadlo vás už dřív, že vaši rodiče budou jiní?
„Ano, mockrát. Víte, když je člověk adoptovaný, tak mu to okolí občas dá najevo, buď omylem, nebo možná i schválně. Často zcela nevybíravým způsobem. Takže jsem cosi tušil. Starší rodiče měli jen mne, byli dělnických povolání, zatímco já tíhl ke studiu a umění.“
Celý rozhovor i článek naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha!
30 fotografií
