Jednoruká dcera Vladimíra Ráže: Mrazivé svědectví o slavné rodině
7 fotografií
Nelehký osud připravil život dětem Vladimíra Ráže, který ztvárnil laskavého a moudrého krále Miroslava v pohádce Pyšná princezna. Jaký byl ve skutečném životě? A co o své rodině pověděla jeho dcera Veronika Rážová, která se narodila s handicapem?
Syn mu zemřel jako miminko, dcera, kterou zplodil s herečkou Alenou Vránovou, tragicky zemřela a další dcera se mu narodila s handicapem, takže některé věci měla v životě těžší. To je ve zkrácené verzi osud tří ze čtyř dětí herce Vladimíra Ráže, který ztvárnil krále Miroslava v legendární pohádce Pyšná princezna. „Úžasný. Spravedlivý, chytrý, férový, rozumný… jako král Miroslav. Často ho k němu připodobňuji. Myslím si, že i jedna z Miroslavových moudrých vět: Před nikým se neponižuj, nad nikým se nevyvyšuj, mu byla vlastní, což je velmi obdivuhodné. Zvlášť v dnešní době, kdy některé začínající hvězdy mají takové manýry, že nedokáží ani odpovědět na pozdrav. V tomhle byl tatínek velice striktní. Jeho chování ať už k ženám, fanouškům, ale i k rodině bylo krásné,“ pověděla dcera Vladimíra Ráže na otázku, jaký vlastně její tatínek byl.
Mrazivé předpovědi slavné věštkyně Baby Vangy pro rok 2019: Atentát na Putina…
Celý článek„Myslím, že jsem byla ještě v kočárku, ale pamatuji si na ni až ze školkového věku. Tenkrát jsem jako dítě nechápala, jak to všechno u filmu chodí a tatínek mi to vysvětloval. I ty triky, které tam už v jedenapadesátém roce použili. Třeba ta slavná jízda na kládě… Říkal mi, že vytvořili miniaturní model klády, a ve studiu jim pak s Alenou Vránovou pouštěli vítr do vlasů. Pak to krásně spojili dohromady, takže to nakonec vypadá, že skutečně na té kládě jedou. Přitom na ní seděli někde v ateliéru, kde s nimi kývali ze stranu na stranu. Ale působí to velmi věrohodně… Líbí, pořád ho prožívám. Zasním se a říkám si, jak jim to s Alenou Vránovou slušelo, jak to bylo hezký a jak je ten příběh krásný,“ pověděla Veronika na otázku, kdy poprvé slavnou pohádku Pyšná princezna viděla a zda se jí příběh líbil.
Fanynky ho zbožňovaly
„Ano. Měl jednu oddanou fanynku, paní Elišku, která ho zásobovala vitamíny. Nosila mu do divadla často balíčky s ovocem a zeleninou. Pro tu byl tatínek určitě životní láskou. Nikdy se nevdala, pořád si na něj myslela. A i později, když se někdy objevil ve skupině starších dam, bylo vidět, jak žasnou a jsou šťastné, že ho vidí, a jemu zase dělala dobře jejich náklonnost… Maminka do vztahu šla s vědomím, že život s populární osobností něco přináší a něco bere. Musela počítat s tím, že se za tátou budou ženské otáčet víc než za běžným smrtelníkem a že musí být trošku tolerantní, když se na ně usměje nebo s nimi prohodí pár slov. Podle mě si každý umělec musí budovat fanouškovskou základnu vstřícným chováním, a ne se tvářit arogantně a odmítavě. A maminka na to byla připravená, nedělala scény,“ vyjádřila se Rážová k fanynkám tatínka.
Tragický život sourozenců
„Naposledy jsem ji potkala úplně náhodně a byla ve velmi dobré kondici. Vstřícná a milá…To už jsem měla Valeriánka, takže to mohlo být zhruba před deseti lety. Vypadala pěkně a byla ohromně naladěná. Tak jsem si říkala, super, má se dobře. O to víc mě pak překvapilo, když jsem se začala z tisku dozvídat, jak žije, že chce po své mámě peníze. To jsem pracovala v rádiu, odebírali jsme denní tisk a bylo mi hrozně nepříjemný, když mi kolega vždycky předával balík s novinami a nahoře byla fotka mojí sestry s článkem o ní. Bylo mi líto, že je na tom takhle. Přitom jsem jí nemohla pomoct, nebyly jsme v žádném kontaktu. Mrzelo mě, že se dostala do situace, ze které už nebylo cesty zpátky… Rok před mým narozením se jí narodila dcera, se kterou jsem dodnes v kontaktu, a ta ji udělala babičkou, tak si myslím, že mohla mít důvod k radosti ze života. Nevím, proč takhle dopadla,“ pověděla Veronika o sestře Markétě, kterou měl její otec s herečkou Alenou Vránovou. „Ne, vůbec. Přede mnou rozhodně ne. Já si myslím, že to pro něj byla bolestivá zkušenost, kterou radši nevytahoval,“ pověděla na otázku, zda někdy Vladimír Ráž mluvil o smrti syna. Otázka se týkala jejího dalšího nevlastního sourozence, který zemřel jako sedmiměsíční miminko na syndrom náhlého úmrtí.
A jak reagovala na smrt milovaného tatínka, který zemřel nečekaně?
„Bylo mi čerstvě devatenáct a byl to pro mě šok. Vůbec jsem na to nebyla připravená, absolutně jsem nečekala, že by se něco takového mohlo stát. Dva roky jsem se z toho dostávala. Bylo to zvláštní období, jako když ztratíte kotvu. Nejraději jsem seděla zavřená doma, nikam jsem nechtěla chodit. Nebylo mi vůbec hezky, ale postupem času jsem zjišťovala, že takhle život dál žít nejde, že člověk musí umět přijmout i takové věci. Těsně před tím, než zemřel, jsem od něj dostala dopis. Chtěl mi ho dát společně s dárečkem k maturitě, a jak byl pečlivý a všechno si nejprve psal nanečisto, trvalo to trošku dýl. Dvacátého třetího května jsem odmaturovala a dostala ho od něj až v červenci. Jsou to taková moudra, rady do života. A jsou tam pasáže, které mi hlavou znějí pořád, třeba: „Život ti bude klást zkoušky. Některé budou velké, jiné malé, ale žádná nesmí zaskočit tvoje srdce ani mysl.“ Tohle mi napsal a tři dny nato zemřel. Přitom to nemohl tušit. Tak si říkám, že možná přece jenom mezi nebem a zemí něco existuje, když to stihl. A ten dopis mě provází až dodneška. Když Valeriánka něco trápí ve škole, říkám mu: „Valeriánku, víš, co píše dědeček v tom dopise. Že nic nesmí zaskočit srdce ani mysl, a tím se řiď.” Snažím se tak jeho odkaz šířit dál, protože si myslím, že je to moudrý názor. Sama, když mám nějaký stres, vždycky si tuhle větu řeknu,“ sdělila podle Blesku pro ženy Rážová, která je ve šťastném manželství, má dva syny a svůj handicap rozhodně neprožívá a žije jako každý druhý. Její nevlastní bratr Martin, kterého její otec zplodil v prvním manželství, žije v Norsku a s Veronikou jsou v kontaktu jen přes sociální sítě.
Kastelán telčského zámku Bohumil Norek o Pyšné princezně
7 fotografií
