Černocká už zítra oslaví 70: MUŽSKÝ PO MNĚ POŘÁD KOUKAJ!
20 fotografií
Zítra slaví sedmdesátiny. Od natáčení Dívky na koštěti už uplynulo 47 let, ale na představitelce Saxany Petře Černocké to ani není moc znát. Místo rozsáhlých memoárů připravila ke kulatinám fotoknihu s patřičnými komentáři. A má radost z toho, že po ní chlapi koukají jako zamlada.
Pro ženu asi není sedmdesátka to nejlepší číslo. Co myslíte?
„Snažím se vůbec nemyslet na tu výstražnou číslovku. Ale moc mi to nejde. Poprvé mě napadlo, jestli nejsem už trochu stará při oslavě mých třicetin. Nedávno jsem to konzultovala se svými kamarádkami přibližně stejného věku a všechny mě ujistily, že přesně ve třiceti je napadlo totéž. Pak jsme ale všechny došly k závěru, že je na takové chmurné bilancování ve třiceti opravdu brzy. Čtyřicítka je už, pravda, trochu varovnější, ale pokud si vzpomínám, tu už jsem brala s větším nadhledem asi v tom smyslu – no a co, mužský po mně pořád koukaj a fyzicky jsem fit jako zamlada.“
Takže jste smířená s věkem?
„Prostě jsem se smířila s faktem, že každý stárne. A teď už půjde o to, jak to elegantně zvládnout. Padesátka vlastně už byla úplná brnkačka, protože to už je věk, kdy vás zajímá, kolik je téhle a kolik tamté, abyste se mohla ujistit, že u vás furt dobrý! Výborné jsou v tomto směru takové ty třídní srazy, kde bezpečně uvidíte hned několik poněkud zchátralých spolužaček, které vám co do vizáže opravdu nemohou konkurovat. Ale bacha! Je to přece jen pohled poněkud subjektivní, protože si přirozeně trochu fandíte a je tu i možnost, že vaše spolužačky si myslí o vás to, co vy o nich!“
Může vás ještě něco překvapit?
„Ale jistě! Třeba každá preventivní prohlídka u lékaře. Tam se můžete dočkat velkých překvapení. Znáte to, když vám zazvoní telefon a máte na displeji napsáno, že je to z gynekologie. Hned ve vás hrkne, protože jste tam byla před týdnem na běžné kontrole. Když máte kliku, tak jste si tam jen zapomněla průkazku pojišťovny. Můžou vás ale překvapit i mile, když vám řeknou, že krev dobrý! Snad jen trochu ten cholesterol... Já se vždycky ptám – a cukr dobrý? Ujíždím totiž dost na zmrzlině. Prý cukr je v pořádku. Tak to je skoro důvod k oslavě, nebo alespoň k útoku na mrazák, jestli je tam ještě ta vanička s ořechovou. Nebo alespoň jeden míša!“
Moc dobře vypadáte. Už vás pouštějí v tramvaji sednout?
„Jasně! Mě pouštěli sednout už před hodně lety, když jsem měla tlustější období, protože si občas někdo myslel, že jsem v jiném stavu. To mi docela lichotilo, protože být v padesáti v očekávání, to je něco! Byl to jasný důkaz, že vypadám o dost mladší. Teď mě pouštějí sednout všechny mladé holky, a když mě pustí sednout chlap, tak si ještě mohu myslet – ó, to je galantní muž, když dámě uvolní místo! Pravda je ale taková, že už asi tak tři roky mě v metru revizoři už nestaví. Ti mají na penzistky cvičené oko a nechtějí se zdržovat.“
Herec Vlastimil Brodský byl váš bratranec, ale mně jste vždycky přišli každý strašně jiný.
„Když to vezmeme vizuálně, tak to bude tím, že tatínkova sestra, Bróďova maminka, byla úplně jiný typ než můj táta. Menší tmavovláska s tajuplnýma, výraznýma očima. Právě ty krásné oči se ke mně geneticky nepropracovaly. Vlastíkovi jsem je vždycky záviděla. A hlavně Bróďa byl o hodně starší než já, takže měl takové to klasické ražení včetně širšího vzdělání, které dřív školy předávaly svým studentům. Já už patřila k té povrchnější generaci limitované režimem, ve kterém jsem prožila většinu svého života. A ten si na klasiku moc nepotrpěl.“
Vídáte se s jeho Terezou Brodskou? Udržujete rodinné vztahy?
„S Terezkou jsem se během života moc nevídala. Rodinné propletence tomu moc nenahrávaly. Ale mám jednu roztomilou vzpomínku, kdy jsem ji viděla snad poprvé. Do Kytlice, kde jsme Bróďa a já měli chalupy, ji jednou přivedl jako malou holčičku. Vystoupila z auta a vlekla pod paží stoh zahraničních módních časopisů. Ty se u nás tehdy nedaly nikde sehnat. Vzorně si v nich listovala a říkala, že určitě jednou bude módní návrhářkou. No, nevyšlo jí to, ale být dobrá herečka, to se jí povedlo. S jejím bratrem Markem ale kamarádím hodně. Je to asi tím, že dnes je stejně jako já kytlickým chalupářem, takže občas vedeme rádoby zásadní rozpravy v místním restauračním zařízení.“
Celý článek v tištěné verzi sobotního Aha! Čarodějka přilákala kolegyni Saxanu: I já se vrátím na jeviště!
20 fotografií
