Tom Hanks: Svlékl jsem se před Monou Lisou!

Modré džíny, hnědá kožená bunda, černé triko, vysoké černé kožené boty, potápěčské hodinky, sluneční brýle, příruční taška. Vykračuje si jako důstojník. Jeho obličej září úsměvem, oči mu jiskří. Nenuceně zahlaholí, jako bychom se znali léta: „Ahoj, jak se máš? Já jsem Tom…“

Santa Monica, Kalifornie. Lehký vánek voní po slaném oceánu. Setkáváme se v jeho kanceláři. Přišel z garáže přesně v jedenáct. Má jasný, melodický, nacvičený hluboký hlas. Propůjčuje mu důvěru. Hned vás napadne: zodpovědný táta od rodiny. Koneckonců – to sedí: Tom má opravdu čtyři děti.

Za jediný film dnes bere kolem 700 milionů korun. Za Philadelphii a Forresta Gumpa dostal Oscara. Celosvětovými trháky byly ale i jeho další filmy: Samotář v Seattlu. Polární express. Chyť mě, když to dokážeš. Zelená míle. Zachraňte vojína Ryana. Láska přes internet. Apollo 13. Trosečník... A další ocenění: nejúspěšnější herec světa (podle magazínu Spiegel). Nejmocnější muž Hollywoodu (žebříček magazínu Entertainment Weekly).

Ovšem nyní je tu harvardský profesor Robert Langdon! Muž, který se snaží rozluštit nejskrývanější tajemství Vatikánu! Největší spiknutí světa! Tajemství, jehož odhalení by otřáslo celým lidstvem! Ježíš Kristus prý měl dítě s Máří Magdalenou a jejich potomci se kdesi dodnes skrývají! A tajemství se ukrývá v obraze Leonarda da Vinciho... Ano, Tom Hanks hraje hlavní roli ve filmu Šifra mistra Leonarda (česká premiéra 18. května), natočeného podle loňského knižního bestselleru Dana Browna.

Tome, co je tak senzačního na tomto »thrilleru století«?
„Ta kniha mě úplně strhla! Je to pátrací honička od indicie k indicii, člověk hltá stránky a nemůže se od knížky odtrhnout. A když hrdinové tajenku vyřeší, může jen potřást hlavou: »Sakra, vždyť to bylo tak jednoduché! Jak to, že jsem na to nepřišel?«“

Leonardo da Vinci je sám plný tajemství...
„Byl to úžasný génius, oběma rukama uměl psát pozadu i zrcadlově obráceně. Každý miluje Leonarda da Vinciho.“

Víte, že tajemný úsměv Mony Lisy byl prý úsměvem da Vinciho matky?
„Ano, také jsem se o Leonarda trošku zajímal... (směje se) Objevil jsem fascinující věci, jak maloval. Myslím, že lidé si o něm mysleli, že jeho nadání má na svědomí sám ďábel, jen proto, že byl prostě geniální. My, malí smrtelníci, se jen sami sebe ptáme: »Musel mít nějaké opravdové tajemství?« Ale myslím, že prostě jen miloval malovat, myslet a psát – to byl jeho život…“

Jste šťastný, že jste mohl hrát Roberta Langdona právě vy?
„Všechny role jsou výzvou. Potíž byla, že Robert Langdon je brilantní symbolog. A ve filmu se nedá říct vše, co se píše v knize. Musíte to převést do dialogů.“

Potkal jste se s Danem Brownem, autorem knihy?
„Společně jsme procházeli scénář. Byla to fascinující diskuse! Z každého jeho vysvětlení vyplynuly totiž další otázky. Jeho enormní vědění o hledání svatého grálu šlo až hluboko do předešlých staletí. On vidí všude na světě symboly, znaky, hádanky – a všechny dokáže vysvětlit. V den našeho rozhovoru zaplavilo americký trh pět milionů jeho knížek.“

Šifra mistra Leonarda je opravdu neuvěřitelný příběh.
„Ano. Zohavená mrtvola v Louvru! Záhadná znamení v malbách da Vinciho. Tisíciletý obchod s tajemstvím, které chrání svatý grál. Mýtus, který vedl k založení církví, je najednou ohrožen...“

Co bylo na tom filmu nejtěžší?
„Na plátno jsme museli dostat všechny informace a hlavně charaktery postav – a to pokud možno co nejvíce realisticky. Celý film je vlastně grandiózní mozaika. Scény jsme museli vystavit tak, aby se všechny informace daly prezentovat souvisle, aby to mělo logiku. Každý den, při každé scéně jsme měli rozsáhlé úryvky dialogů, které jsme museli vybalancovat. Co víme? Co musíme zatajit? Každá scéna odkrývala kousek mozaiky.“

Co byly nejkrásnější okamžiky při natáčení?
„Určitě natáčení v Louvru. Hráli jsme před velmi slavnými malbami a plátny, která zná každý člověk.“

Jak jste se cítil pod dohledem očí Mony Lisy?
„Sál s Monou Lisou byl pro náš štáb skladištěm techniky. Občas jsem se tam chodil převlékat. Šaty jsem si měnil i před sochou Apollona, starou asi pět tisíc let. Snažili jsme se zfilmovat nejprodávanější knihu světa uprostřed nejslavnějšího muzea světa.“

Režisér filmu Ron Howard ale tvrdí: „I Tom Hanks je jedna velká hádanka.“ Má pravdu?
„Noo... (přemýšlí) Ve světě iluzí je Tom Hanks považován za »pana Pěkného chlapce«. Dává přednost Shakespearovi před skandály. Je věrný, namísto aby byl sukničkář. Je herec, ale ne šoumen. Jezdí autem na alternativní pohon nebo autobusem, místo aby měl limuzínu s řidičem. Ráno odvede své děti do školky a večer zůstává nejraději doma a čte jim pohádky – teď třeba knížku Kde bydlí skřítci. Miluje Pána prstenů a čte biografie amerických prezidentů, místo aby hrál videohry – v jeho domě nenajdete ani jednu videohru! Je vážný, vděčný, pokorný – ačkoliv stojí na špičce hollywoodské pyramidy. Tak to je Tom Hanks.“

Co nám tají?
„To je tajemství...“

O. K. Tak jinak. Třeba... Pět vašich nejoblíbenějších filmů?
„Šmarjá, nejlepší filmy všech dob? Filmy, na které se můžu dívat donekonečna? No dobře... »2001: Vesmírná odysea!« Toho filmu se nemůžu nasytit. Pak »Sloní muž«. Nejdojemnější film, který jsem kdy viděl. Potom... »Kmotr!« Také »Fargo« bratří Coenových můžu vidět kdykoliv. Jo, málem bych zapomněl: »Hříšné noci« – ten film byl pro mě úplná apokalypsa.“

Proč my, lidé, chodíme vůbec tak rádi do kina? Je to pro nás útěk z reality, nebo vášeň?
„Je to obojí a ještě mnoho dalšího. Neexistuje jen jeden důvod. My, lidé, se musíme setkávat s ostatními lidmi. V kině jsi sám, ale přece mezi ostatními. Cítíš pocit sounáležitosti. Myslím, že to čas od času potřebuje cítit každý. Kino může tento pocit zprostředkovávat... Můžeš jít ale také do parku, do muzea nebo na sportovní stadion. To je ten samý pocit, že nejsi sám, že jsi součástí světa.“

Máte nějakou radu, jak být úspěšný ve svém životě?
„Ano. Vyhněte se lhářům a trotlům!“

Mnoho lidí vás považuje za chameleona mezi herci. Jak jste dosáhl své schopnosti proměňovat se podle charakteru role, kterou právě hrajete? Myslím, že moje práce je velmi jednoduchá – prostě nastavuji zrcadlo. Myslím, že to jediné, co opravdu dělám, je, že zobrazuji skutečnost. Vždycky si říkám: »Co by se asi tak opravdu stalo v této situaci, ve které se zrovna nacházím? Co by na mém místě udělal člověk, kterého hraju?« A ono to funguje.“

Podle čeho se rozhodujete, jestli roli vzít, nebo ji odmítnout?
„Nějak mě musí zaujmout základní myšlenka filmu. Udělat dobrý, kvalitní a úspěšný film je velmi nákladná záležitost. A není to otázka několika dní. Je to běh na dlouhou trať. Může to být komedie, milostný příběh, tragédie, válečný film. Může jít i o zabíjení. Vůbec mi nejde o dobu, téma nebo žánr. Jde mi jen o jednu jedinou otázku: »Chlapče, dokážeš to zahrát tak, jako by to bylo ve skutečnosti?«“

Je nějaká role, kterou byste si chtěl určitě zahrát?
„Být Jamesem Bondem, to by mě fakt bavilo!“

Hodinový rozhovor se světovou hvězdou Tomem Hanksem končí. Člověk je mu blízko, ale přesto daleko. On je tak klidný, tak přátelský, tak zkoumající, tak zdrženlivý a tak uzavřený. Dlouho, klidně a pevně mi potřese rukou. Řeknu: „Bylo velmi milé, že jsem s vámi mohl udělat rozhovor!“ Usměje se: „Já děkuji vám.“ Pak rychle a nenápadně zmizí v otevřené kanceláři. Už slyším jen jeho hlas: „Mohl by, prosím, někdo vyprovodit pana redaktora?“ Přijde usměvavá sekretářka, černé bezpečnostní dveře za mnou zapadnou a zamknou se. Řidič firmy Sony na mě venku čeká v černém lincolnu s otevřenými dveřmi.

A já mám v hlavě trochu zmatek. Tom Hanks pro mě i nadále zůstává hádankou. Vzpomenu si, jak si jeho oblíbená filmová partnerka Meg Ryan ve filmu »Láska přes internet« povzdychne: „Znám ho, ale také ho neznám. Nikdo z nás opravdu neví, kdo je…“