Sparta bavila Alžír!
PRAHA – Svítící oči plné očekávání, nadšení mísící se se s nervozitou. „Na co se jich jenom zeptáme?“ vznáší se školní jídelnou přestavěnou na »konferenční sál« zásadní otázka. „Už jdou!“ prořízne vzduch pištící hlásek.
Daniel Kolář s Libor Doškem zpět na základní škole
Na židlích není k hnutí, cvakot fotospouští v mobilech přebíjí veškerý ruch. Do místnosti zaplněné žáky ZŠ v pražské Alžírské ulici vcházejí opory fotbalistů Sparty Praha LIBOR DOŠEK (28) a DANIEL KOLÁŘ (21).
„Kdo z vás fandí Spartě?“ oťukává školáky ředitel komunikace letenského klubu Lukáš Přibyl. Zvedá se les rukou, tři »sešívky« a jeden »klokánek« se topí v rudé řece. Základ úspěchu projektu Sparta, základ života, na němž úřadující vicemistr spolupracuje s třemi desítkami škol metropole, je položen.
Úvodní nesmělé oťukávání se rozplývá, z davu prší smělé dotazy: „Dáte nám lístky?“ rozchechtá místnost sebevědomá otázka. „Jó, a kolik tak berete za zápas?“ vypálí další malý zvědavec. Doška zaskočí jen na vteřinku. „My o tom nemáme vůbec přehled, že pane řediteli?“ chechtá se dlouhán. „Podle toho, jak kluci vyhrávají. Na začátku podzimu si tedy moc nevydělali,“ nenechá se Přibyl zahnat do kouta.
„A jací jste byli žáci?“ stáčí se debata ke školním škamnám. „Já výborný! Nosil jsem domů dobré známky a škola mě hrozně bavila. Asi jako vás,“ prohlásí s kamennou tváří starší ze zpovídané dvojice. „Hmm, tak to já tak dobrý nebyl, už jsem skoro všechno zapomněl. Ale občas jsem u tabule taky něco řekl,“ hihňá se Kolář.
Další dotaz jej však zaskočí. Nad volbou povolání nikdy nepřemýšlel, odjakživa chtěl být fotbalistou. „Snad bych se stal hercem v Hollywoodu,“ hlesne Kolář. To Došek se záložní variantou počítal. „Hodinářem. Anebo tiskovým mluvčím ve Spartě,“ rýpne si do vedle sedícího Přibyla. Nikdo na nikom nenechává nit suchou, Alžírská se baví.
Čas je ale neúprosný. Vyhrazená hodina letí oproti zvykostem jako hurikán. „A vyfotíte se ještě s námi?“ žadoní vysmáté puberťačky. „Určitě!“ dostává je do extáze Kolář. Pár snímků, krátká autogramiáda, a je konec. Odbíjí jedenáctá, jídelna je zase jídelnou, vydávají se první obědy. Sparťanský duch ovšem zůstává…
Perly z jídelny
Koupí Sparta Ronaldinha a vrátí se Poborský?
„O Ronaldinhovi jsme uvažovali, Karel už je ředitelem v Budějovicích a nepřijde.“
(Přibyl)
Libore, budete vyšší než Jan Koller?
„Mám 199 cm a už to asi nestihnu. Ale až na jednu nevýhodu jsem spokojený. V tramvaji se hlavou mlátím o držadla.“
(Došek)
S kolika páry kopaček si během sezony vystačíte?
„Se dvěma páry lisovek a stejným počtem kolíků. Když potřebujeme nové, jdeme za Lukášem a on nám žádné nedá…“
(Došek)
Kdy jste se naučil hrát fotbal?
„Ještě jsem se to pořádně nenaučil. A to jsem začal v devíti letech. Ale podívejte na Libora, ten začal v šesti a ještě mu to pořád nejde.“
(Kolář)
Proč jste se nestal raději hokejistou?
„Já jsem na ledě začínal, ale neuměl jsem brzdit.“
(Došek)
„Já jsem na to malý, každý by mě převálcoval.“
(Kolář)
Jaké je vaše vysněné angažmá?
„Barcelona nebo Real Madrid. Chelsea? To ne!“
(Kolář)
„Já bych chtěl do Anglie, ale mám dojem, že už jsem na to starej.“
(Došek)
Kolik stojíte?
„Dejte pět balonů a jsem váš.“
(Kolář)
Je na vás trenér Bílek ras?
„Na mě přísnej je, na Dana vůbec, jsou to velcí kamarádi.“
(Došek)
„No jo, když on Libor tu přísnost potřebuje.“
(Kolář)
Autor: Petr Bartoníček
Foto Aha!: Denisa Hamerníková
