Sivok: Ciao, Sparto! V úterý má definitivně podepsat smlouvu v Udine
PRAHA – Pilně louská italská slovíčka, obědvá výhradně v italských restauracích, aby si zvykl a je napnutý a natěšený. Fotbalový záložník TOMÁŠ SIVOK (23) se včera rozloučil na Spartě.
„Snad při testech nespadnu z pásu…“
„Denně budu volat Pavlu Nedvědovi.“
V neděli zamíří do Udine, kde by měl v pondělí podstoupit zátěžové testy a v úterý podepsat smlouvu.
Kluby jsou dohodnuté, na vás čeká připravený kontrakt. Nebudou testy už pouhou formalitou?
„Musím je jim proběhnout na pásu, pak půjdu na rotoped. Chtějí se ujistit, že nemusím ještě rehabilitovat a honit fyzičku, ale že budu trenérovi k dispozici už v březnu nebo v dubnu.“
Až tak pozdě?
„Uvědomte si, že jsem měsíc a půl nic nedělal. Byl jsem na operaci s břišními svaly. Musím se připravit, rozehrát, abych byl platný. Jinak to nemá cenu.“
Co by se muselo stát, aby z uzavření smlouvy sešlo?
„Asi bych musel při tom běhání spadnout z pásu (směje se). Ale to snad nehrozí.“
Budete se snažit víc?
„Chodím na běhátko i tady v Praze, nevadí mi to. Poběžím na krev, jako bych běžel ve Spartě. Jen budu asi víc nervózní. To víte, noví lidé, nové prostředí.“
Jak se vám opouští Sparta?
„Těžce, nikdy jsem si ten okamžik neuměl představit. Cítím se tu jako doma. Chtěl jsem se rozloučit s pohárem nad hlavou. Tak jen doufám, že mě kluci pozvou, až budou slavit titul a ten pohár si stejně zvednu.“
Víte, co čeho jdete?
„Do týmu, který hraje klidný střed tabulky a kde dostanu šanci. Prezident mi říkal, že mě sledovali už od osmnácti. A vinou zranění se naskytla šance, že mě teď mohli koupit za rozumnou cenu. Vím, že fotbalově porostu, obohatím se lidsky, poznám jinou mentalitu. Jdu do toho a cítím mrazení v zádech.“
Radil vám něco Pavel Nedvěd?
„Ať neváhám a jdu. Že bych se mohl prosadit. Udine hraje nad středem tabulky a má sympatický tým. A taky říkal, ať zavolám, kdykoli budu potřebovat. Tak mám pocit, že budu volat denně (smích).“
Na jaký post vás kupovali?
„Hrají v obranné fázi systémem 5-3-2 a když přecházejí do útoku tak 3-5-2, měl bych hrát někde uprostřed, defenzivního záložníka.“
Odnášíte si ze Sparty nějaký suvenýr? Kapitánskou pásku nebo dresy?
„Mám poslední dres, v němž jsem odehrál zápas s Plzní a dával gól. Ještě jsem netušil, že bude na rozloučenou. A taky si beru svůj první sparťanský dres. To jsem zase dával gól Ostravě. V prvním a posledním zápase gól. Do stejné brány. Vidím v tom určitou symboliku, asi to tak má být, že odcházím.“
Co vás čeká do odjezdu?
„Ještě jdu na magnetické proudy k panu docentu Kolářovi, pak vyřídit telefon, pojištění, věci do banky, je toho hodně.“
Autor: Michal Chytil
Foto Aha!: Denisa Hamerníková