Charakter i skvělé fanoušky, jaké má Bohemians 1905, by chtěl mít každý prvoligový klub

O víkendu v pražské Sazka Areně byli klokani za hvězdy. Jejich zápasy provázela bouřlivá kulisa, byli hitem turnaje, v jejich režii lidé viděli strhující show. „Vyhráli jsme pro naše příznivce. Pro ně přece ten fotbal hrajeme,“ povídal po vítězném finále šťastný gólman Radek Sňozík. Neúnavní fanoušci svůj klub dotlačili až k vítězství ve finále. Lize skutečně chybí tak houževnatý klub, hráči oddaní svým barvám. A nikdo nemá takové fanoušky. „Ve finále nás k obratu vyhecovali lidi. To prostě nejde vzdát, když za vám stojí tisíce fanoušků,“ pochvaloval si Lukáš Adam, autor vítězné branky. Hráče nadzdvihl i článek v deníku Sport, kde je autor označil za sotva průměrné. „Kde je ten Horst Strnad? Půjčte nám ho do kabiny,“ hulákal Sňozík, ale autora textu se nedovolal.

Do ligy klokani ale stěží postoupí, vždyť do jara vykročí z šesté příčky druholigové tabulky. I kdyby chtěli hrát o postup (první Žižkov vede o 12 bodů), chybí jim finanční zázemí. Patnáctimilionový rozpočet by sezonu v nejvyšší soutěži zdaleka nepokryl. Ovšem takový charakter, nadšení na hranici sebeobětování, by slušel ostatním mužstvům „Měl jsem hrozné křeče, nemohl jsem stát na jednom místě a dívat se na jiné zápasy, musel jsem chodit,“ líčil v sobotu záložník Martin Kotyza. V neděli se většina hráčů ploužila do haly, ale na hřišti nechali duši. Bylo to víc než příkladné.

Před fanoušky, jaké má Bohemka, by byl každý zápas šlágrem. „Je fakt, že ti lidé udělali úžasnou atmosféru,“ uznal sparťanský trenér Michal Bílek.

Proč vyhráli?

FANOUŠCI.
Takový »kotel« jako Bohemians jiný klub neměl. Zaplnili jeden roh arény, ve finále pak fandili klokanům skoro všichni v hledišti.
NEPRALI DRESY.
Tři zápasy v sobotu a semifinále i finále v neděli odehráli v nepraných trikách a trenýrkách. Akorát je přes noc nechali vyschnout v kabině. Vskutku voňaví šampioni. To Liberec vystřídal pět sad dresů.
BYLI NABUZENÍ.
Na týdenním soustředění nedostali jedinkrát míč. „Kluci ho viděli poprvé v sobotu ráno v hale,“ prozradil trenér Busta. Přitom slávisté nacvičovali hru v pětkách, Liberec se připravoval v hale, aby si navykl hře o mantinely.
SLÍBENÉ VOLNO.
Za vítězství dostali hráči den volna. A polovinu z prémie 300 tisíc. Hned putovala do kasy a po sezoně se pochopitelně propije.

Kdo jsou klokani?

Nejsou to žádná esa, někteří byli na odpis, jiní naopak nemají žádné zkušenosti. A trenér ani nemá licenci! Přesto byli lepší než Sparta nebo Slavia. Dalibor Slezák (36), kapitán a světem protřelý mazák. Prošel skoro polovinou ligových klubů, hrál i v Číně.
Karel Rada (35), stříbrný z mistrovství Evropy 1996, z Teplic odešel v létě jako nepotřebný.
Radek Sňozík (31), gólman s ligovými zkušenostmi z Příbrami.
Pavel Hašek (23), syn slavného hráče a trenéra Ivana Haška. Zkoušel štěstí v Plzni, Příbrami i Blšanech. V Bohemians hraje i jeho bratr Ivan (19).
Zbyněk Busta (39), sportovní ředitel, ale zastává funkci trenéra. Tým »papírově« vede Václav Hradecký, protože Busta nemá licenci.

Maskot Bohemians: Dávám se do čistírny...

PRAHA – Zelený dvoumetrový plyšový klokan metal v Sazka Areně kozelce, hecoval diváky i fotbalisty, podával míče a občas půjčil hlavu lidem v ochozech. Maskot Bohemky, součást vítězného týmu.
Měl svoji akreditaci a stejně jako při soutěžních zápasech seděl s hráči v kabině. Tam se v sobotu ráno nasoukal do převleku, kapitán Slezák mu zapnul na zádech zip a už se jen potil a potil. Dva dny strávil v zeleném plyši. „Vidím dobře skrz mřížku v krku, takže zážitek jsem měl skvělý. Bylo to parádní,“ liboval si klokan s přezdívkou Lombardos. Civilní jméno nesděluje. „Říkají mi Lombardos, z boží vůle klokan,“ upřesnil. Jeho povolání? Softwarový analytik. Ve volném čase píše i na stránky kenguru.cz. Tenhle skalní fanoušek je klokanem rok. „Ten starý šel do penze, vzal jsem to loni.“ Kostým prý váží tři kila, není to náročná funkce. Dobře se dělají kotrmelce, měkkoučký plyš tlumí zemskou přitažlivost. „Klokan chodí vždy po půlsezoně do opravy. Musí se vyčistit, sešít. Teď půjde ale ještě jednou, z haly má nějaký ušoupaný nohy,“ prozradil.

Současný mundůr je nový, starému klokanovi už bylo osm let, vyšel z módy. „Spíš už byl hodně poničený. Ale vycpeme ho a dostane nějaké důstojné místo.“ Klokaního fešáka můžete občas potkat v Praze. „Do čistírny to mám pár stanic tramvají, tak jedu v klokaním. Tam ho nechám a zpátky jedu v civilu. Nebo když hraje hokejová Bohemka na Nikolajce, jdu přes Smíchov taky v klokaním.“ To si pak zeleného vačnatce fotí Japonci, na Andělu je hotovým pozdvižením.

Autor: Michal Chytil
Foto Aha!: Denisa Hamerníková