Hřebík: »Japonec« se vyplatil

Ještěže ji nikdo neslyší, ona je na fotbal naštvaná.“

Co říkáte příchodům před podzimní částí první ligy a v jejím průběhu?
„Nějaký velký přínos jsem nezaregistroval. Hráči, kteří přišli ze zahraničí, se musejí na naše podmínky adaptovat.“

Přece i u nás funguje nějaký skauting? Do týmů by měly přicházet většinou posily…
„Než přijde hráč do české ligy, měla by se o něm získat spousta referencí. Třeba než do Sparty ze Švýcarska přišel Lustrinelli, byl nejlepším hráčem Thunu. Jenže Sparta hrála jiným systémem, a jeho přednosti se dostatečně nevyužily. To samé platí i o Sylvestrem.“

Že by nebyl pro Spartu dost dobrý, i když hrál v Barceloně?
„Jenže byl zvyklý na jinou hru – jeden dva doteky s míčem – na pohyby hráčů do prostoru. Proto nenašel uplatnění. Navíc pokud přijde hráč do týmu, kterému se daří, tak je jeho adaptace jednodušší. A Spartě to v té době moc nešlo.“

A co navrátilec Tomáš Jun, ten byl »prověřený«, nebo René Wagner?
„O Tomášovi platí to samé. Příchod Wagnera doprovázelo velké očekávání, on se neprosadil. Pokud si hráči nebudou myslet, že jsou lepší, než ve skutečnosti jsou, budou pořádně pracovat, tak by jejich návrat do české ligy měl být vždycky přínosný.“

Takový je třeba Lukáš Hartig, když jste ho přivedl na Letnou, mnozí si ťukali na čelo…
„Lukáš není nijak namyšlený, zná svoje možnosti a je pracovitý. A hlavně je v něm pokora, což je další důležitý ukazatel hráčského charakteru.“

Čí příchod byl největším přínosem?
„Pavla Horvátha z japonského Kóbe. Ten svojí hrou do Sparty zapadl. Ale kvalita hráčů je vlastně vyrovnaná. Rozdíl mezi nejlepšími českými fotbalisty a těmi v kategorii »průměrní« je minimální.“

Autor: (ice)
Foto: Sport-pics, Marsfoto, ČTK