Poznáte ho? To je přece Pavel Srníček!
NEWCASTLE/PRAHA – Poznali byste toho chlapíka s dlouhými vlasy staženými čelenkou za uši a mužnou bradkou? Asi sotva. A přitom vám garantujeme, že ještě před pěti šesti lety znal jeho jméno každý fotbalový fanoušek.
V Newcastlu už shodou okolností povýšil na dvojku!
Chránil totiž českou reprezentační branku, byl neotřesitelnou jedničkou. Až do baráže o MS 2002, pak začala éra Petra Čecha.
Ano, tenhle muž je PAVEL SRNÍČEK.
Kde je mu konec? Vrátil se do Newcastlu, klubu svého srdce. A v osmatřiceti doufá, že se ještě jednou do branky Magpies postaví.
Když přicházel, zdálo se to jako zbožné přání. Klub ho angažoval jen na záskok, do ledna, když jedničce Givenovi rozpárali v zápase břicho i se střevy. Pořád byl ale až číslo tři, za kamarádem Harperem a mladým Holanďanem Krulem. Given se postupem času zahojil, zato Harper (třísla) s Krulem (koleno) jsou na mnoho týdnů mimo. A ze Srníčka je rázem dvojka, do brány může naskočit kdykoli! „Je to můj sen si ještě jednou zahrát. Zvlášť kdyby to bylo v St. James Parku. To by byla krásná tečka za kariérou,“ nezastírá Srníček. Krásně by to navíc zakulatilo jeho čísla – příští start by byl jeho dvoustým v Premier League a 150. v barvách Newcastlu!
„Pavel je na osmatřicet let ve fantastické kondici a skvělé formě. Pořád na to má,“ chválí veterána manažer Roeder. „Taky proto makám,“ vysvětluje sám český gólman s francouzským pasem. „Mezi mladými se stárne pomaleji. Baví mě se s nimi měřit,“ dodává Srníček.
Spolu s aktuální brankářskou kalvárií rovněž rostou Srníčkovy šance na to, že si pobyt v milovaném klubu protáhne. „Milerád…,“ usmívá se.
Autor: (maš)
