Vítězný svetr? To už je pryč...
PRAHA – Ta pověst se s ním táhne už tři roky od doby, co Slavia získala extraligový titul. Však si ještě možná dobře pamatujete na »vítězné svetry« trenéra VLADIMÍRA RŮŽIČKY (41).
Ta pověst se s ním táhne už tři roky od doby, co Slavia získala extraligový titul. Však si ještě možná dobře pamatujete na »vítězné svetry« trenéra VLADIMÍRA RŮŽIČKY (41). Když se vyhrávalo, oblékal stále stejný. Měnil až v případě prohry. „Když prohrajete, hledáte věci, které se dají změnit. A tohle je jedna z nich,“ popisoval.
Jenže play off 2006 je jiné. Stejně jako rituály. A ty kouč Růžička úzkostlivě tají. Ovšem upozorňuje: svetry mezi ně nepatří. „Vím, že se to o mně říkalo. Ale to je pryč, nezakládám si na tom. Je mi jedno, co mám na sobě. Hlavně že se v tom cítím pohodlně,“ vyznal se. „Nemůžu mít na sobě tlustej svetr, rolák a bundu. To bych se upotil k smrti,“ vysvětlil. „Už takhle se pořád svlíkám a oblíkám...“
Tak moc on zápasy prožívá. Stačí pár minut pozorovat. Úplný živel to je! Co chvílí divoce gestikuluje rukama. Křičí na hráče, když jim činí za chyby na ledě. Nebo na rozhodčí, když nesouhlasí s jejich verdikty. Pochoduje z jedné strany střídačky na druhou. Ani na chvíli se nezastaví. A když přece, jen tak sáhne po ručníku přehozenémpřes opěradlo hráčské lavice. Rozvine ho, složí do původní polohy a přeloží zpátky přes opěrku. A tak pořád dokola. Krev se v něm přímo vaří!
„Zápas vás vtáhne. Občas si pak připadám jak blázen,“ vysvětloval s oblibou.
Přesto si přesně pamatuje, co kdy měl na sobě během dvou zápasů o víkendu v Českých Budějovicích, i minulý týden v úterý a středu, to se hrála v Sazka Areně první dvě semifinále. „Dvakrát modrej svetr. Jednou tmavou mikinu a naposledy tenkej černej svetřík,“ vysypal z rukávu.
Výjimečná paměť. Vždyť považte? Vy si pamatujete, co jste si oblékli na začátku minulého týdne?