Wagner: Slavil slivovicí! A zaplatí tisíce!

V létě se vrátil z Rakouska jako člen střelecké smetánky Klubu ligových kanonýrů a pak čekal třináct kol na svůj 117 zářez na pažbě. Konečně! Včera přišel do brněnské kabiny v »čupr« náladě...

Spadl vám kámen ze srdce?
„Zaplať pánbůh, že jsem tu šanci proměnil. Měl jsem velkou radost, protože jsme vyhráli, a protože ten tlak už byl skutečně veliký. Všichni ode mě čekali góly a já přece také.“

A teď to tam začne padat?
„Byl bych rád, kdyby tohle byl ten odrazový můstek. Už se mi v kariéře stalo, že jsem se nemohl trefit, a pak mi jeden gól pomohl a já chytil slinu.“

Oslava asi být musí, abyste neurazil fotbalové bohy...
„To víte, že byla! V rodinném kruhu. S manželkou jsme zašli k našemu bezvadnému sousedovi Jaroslavovi a dali si slivovici. Bylo to fajn.“

Co mančaft? Strážce pokladny Jan Trousil už nastavil dlaň?
„Ještě ne, ale určitě přijde. Nebojím se, že by na mě zapomněl (smích).“

Kolik bude chtít?
„No, kluci, kolik to stojí? (Ptá se v kabině. „Deset, tebe deset, Renku“ zazní smích vedle něho) Nevím, dávají se tak dva, tři tisíce, ale mě (směje se) to možná bude stát pět.“