Pavel Horváth: Pije Messi pivo? Aspoň se jim tam budeme motat...
Chvíli rozšafně, chvíli vážně vyprávěl plzeňský fotbalový špílmachr Pavel Horváth (36) o Barceloně. To ještě dřepěl v křesle vystavěném z pivních plechovek, rozkládal a pózoval pro Aha! při reklamní akci pivovaru.
Dnes už se na Nou Campu postaví veleslavnému klubu v Lize mistrů (20.45, ČT4) a dobře ví, že to bude něco jako jízda na horské dráze. Fofr se zatajeným dechem. Barca je jasný favorit, Plzeň může překvapit.
Pavle, prý jste poslali tři sta plechovek gambrinusu na Nou Camp.
„Poslali. Je to takový prezent, aby měli ohledy. Když to všechno vypijou, mohlo by to pro nás dopadnout líp (směje se). Akorát mám dojem, že takový Messi je vinař. Aspoň podle postavy. Takže ten nás šetřit nebude.“
Už víte, jak uspět proti tak silnému týmu?
„Postavíme dva gólmany? Ne, tak to taky ne. To nám asi nedovolí, co?“
Nedávno jste v televizní show u Pokondrů prohlásil, že do stavu 0:5 to berete...
„Řekl jsem to v nadsázce. Pokusíme se překvapit, i když síla Barcelony je každému známa. Určitě tam ale nejedeme prohrát 0:5.“
Jste zvyklí hrát hodně s míčem, ale oni také. A když vám ho nepůjčí, jste namydlení.
„Nebudeme asi první ani poslední. Barcelona dovede svůj styl vnutit komukoli. Musíme se pokusit jim to znepříjemnit. Trenér Vrba něco vymyslí, teď je na nás to splnit. Když už nic, aspoň se jim tam budeme motat (smích). Jedenáct lidí musí tvrdě makat.“
Vyměníte si dres s Messim?
„Slyšel jsem, že si Španělé nechtěli měnit dresy ani s naším nároďákem. Tak nevím, jestli bude chtít Barcelona ty naše. Uvidíme. Doprošovat se nebudu. Je to na Messim. Nejdu do zápasu přece s tím, že si chci vyměnit dres.“
Jdete do toho s tím užít si to?
„Tak to taky ne. To by byla sebevražda. My to musíme tvrdě odmakat, žádné užívání. Můžeme si to užívat pak u televize, když se něco povede.“
V křesle z plechovkáčů
Takové křeslo by chtěl mít kdejaký chlap. Pavla Horvátha nevyjímaje. Chytře vystavěné z pivních plechovek, kdy si můžete kdykoli sáhnout. Pod sebe, vedle sebe, za sebe, stačí otevřít a popíjet.
„Ještě by to chtělo, aby mi to manželka doplňovala, Abych nakonec neseděl na zemi,“ chechtal se kapitán Plzně. A už zkoušel, jak by seděl před televizí, kibicoval a byl za národního trenéra…
„Rezek, hraj! Kam to kopeš? Kolář, Jiráček, dejte si to,“ vymýšlel, jak by asi komentoval zápas nároďáku. „Jéje, já bych byl chytrej.“ Část křesla z plechovek pak putovalo do Barcelony. Jako dárek slavnému soupeři.
