Chaos a zmatek... »Zbrklý« veslař Ondřej Synek za volantem rallye speciálu Ford Fiesta S2000 Martina Prokopa
Blázen do motorů, ať už vrní pod kapotou auta, nebo v rámu motorky. Navíc snílek. Vždycky se chtěl svézt coby spolujezdec v rallyeovém speciálu. A tak tři dny před Štědrým dnem dostal veslařský mistr světa Ondřej Synek (28) obrovský dárek: juniorský mistr světa 2009 Martin Prokop (28) mu půjčil na zasněženém polygonu u Příbrami svůj Ford Fiesta S2000!
„Kluci, chce to přezout,“ kývl Martin směrem k mechanikům, když vyzkoušel, co na zasněžené a ledové trati auto dělá. Dostalo obutí s vyššími hřeby a mohla začít pořádná jízda. Prokop si skifaře nejprve naložil coby spolujezdce, vysvětlil mu, jak řadit a kdy brzdit. „Nic se neboj, když ti to při rozjezdu chcípne. I mně se to stane xkrát za závod,“ chlácholil ho pilot.
Když za volant usedl Synek, jen kroutil hlavou. „Jak vyrazil, to jsem nečekal! Dobrá práce...,“ pochválil kolegusportovce, když odpíchl hned napoprvé. Nevyčítal mu ani, že poslal »závoďáka« mimo trať do sněhu. „Má horkou hlavu,“ usmál se. „Je to divoch, ale zbrklý. Chtěl víc, než byl schopný uřídit,“ zhodnotil pak Synkovu jízdu Prokopův navigátor Jan Tománek, který jeho počínání sledoval z horkého sedadla spolujezdce.
Když Ondřej složitě vylezl z vozu, přece jen jeho dva metry byly na fiestu příliš, zářily mu oči štěstím. „Ty vole, dobrý! Ale mezi stromama bych tedy jet nechtěl!“ hlesl. Na tváři se mu rozlil široký úsměv. Jako když kluk objeví pod stromečkem šlapací autíčko nebo první hokejku. „Splnil jsem si sen už tím, že mě Martin svezl. Má to v ruce. Když jsem řídil já, byl to chaos a zmatek,“ přiznal Synek. „Trochu jsme mu ten jeho sen vylepšili. Na oplátku mi slíbil projížďku na skifu, v létě na to půjdu,“ těšil se zase Martin Prokop na klidnou vodní hladinu.
Jako na Matějské
Skifař Ondřej Synek měl problém, aby se do vozu vůbec nasoukal. Ale i kdyby si měl snad uříznout nohy, nemohl by z cvičného polygonu odejít, aniž by si řízení rallyeového monstra vyzkoušel.
„Cpal jsem se do toho jako na Matějský, kde jsou všechny atrakce pro moji dvoumetrovou postavu malý. A tohle auto je dělané na Martina, který je menší.“
Jak se vám jelo?
„Ani nevadilo, že jsem měl kolena vedle volantu. Ani hlavou jsem se nikde nebouchal. Nebyl to komfort jako v osobáku, ale stálo to za to.“
V jednu chvíli jste vylétl do sněhu...
„Říkal mi Honza Tománek (navigátor – pozn. red.), že jsem zbrklej. Měl jsem málo respektu, když nebylo kam nabourat.“
Neměl jste strach?
„Ne, vždyť já si splnil klukovský sen. Vždycky se mi hrozně líbilo rallye, piloty jsem obdivoval. Jsem rád, že jsem se mohl svézt i s Martinem, ukázal mi, jak to doopravdy vypadá. Přikoval mě do sedačky.“
