Krutá realita: Číslo českého fotbalu je 0!
A novým číslem českého fotbalu se stává.... NULA! Ta šišatá, notoricky známá číslice, která může leckomu vzdáleně připomínat siluety holých hlav dua Hašek – Bílek, mužů převážně zodpovědných za osudy české fotbalové reprezentace. Nula značí obvyklý počet bodů vybojovaných českým mužstvem, ba co hůř – také počet gólů, jež dokázalo nastřílet. Nula se rovná počtu úspěchů za poslední roky. Nula je symbolem prázdnoty, chudoby a beznaděje.
I v obyčejném životě se setkáte se spoustou neskutečně vymazlených, užitečných a výkonných věciček, které operují a pracují jen na základě jedniček a nul. Jsou to vaše počítače, mobily a kdo ví co ještě.
Jenže ten rozdíl je patrný na první pohled. Jedničky a nuly! Český fotbal má k dispozici převážně nuly, a těch jedniček, které jedině mohou uvést celý stroj do smysluplného provozu, se nedostává...
Středeční přípravný zápas ve Skotsku dal fanouškům naděje jen špetku. Aspoň že po tom čirém zoufalství předvedeném na listopadovém turnaji v Emirátech, hráči projevili ochotu rvát se v tom českém dresu do roztrhání těla, běhat, nechat na trávníku plíce. Aspoň že Rosický s Plašilem předvedli, že je v jejich silách uřídit válečné operace mužstva. Aspoň že Hübschman s Holkem naznačili, že duo »Ukrajinců« na černou práci by tu taky bylo. „Je na čem stavět,“ pravil potěšeně kouč Bílek.
Hra opravdu nebyla špatná; výsledkem byla ale opět prohra. A prohra je zkrátka prohra, ať už se zrodí v bolestech a beznaději, anebo v čestném boji (se 45. týmem světa ovšem...). »Nezasloužená prohra«, jak o zápase mluví mnozí experti v čele s Radkem Drulákem, prostě neexistuje.
Prohra je prostě prohra, jako nula je nula. Nic. Prázdné ruce. Anebo si snad něco koupíme za to, že nás budou po konci kvalifikace o ME 2012 plácat po zádech: „Hráli jste vážně super fotbal. Jen gólů jste dali NULA. Máte NULA bodů, ale všech osm proher bylo fakt nezasloužených...“?
Za tuhle kosu na Scotta Browna zaplatil stoper Tomáš Sivok žlutou kartou.
Skotský kanonýr Boyd větrá českou obranu.
Michal Bílek: Spím dobře!
Tak to je katastrofa, Michale. Žádný trenér v historii nezačal u fotbalového nároďáku třemi porážkami. I ten nešťastník Rada uhrál z prvních tří zápasů dva body. Michal Bílek (44) nic. Ani ťuk. A navrch jeho mančaft ani po středeční porážce 0:1 ve Skotsku neví, jak vypadá gól!
Trenére, prožíváte nejhorší start. Jak se cítíte?
„Koukám na tým, nekoukám na sebe. Já vím, že výhry jsou důležité pro psychiku, že vítězství je úžasná věc, ale zatím pořád zkoušíme a budujeme, a proto spím dobře. Kdyby to tak nebylo, tak bych ve Skotsku nestřídal Rosického a Plašila. S hrou proti Skotům jsem spokojený, ovšem s výsledkem pochopitelně ne.“
Co na vaši bilanci říká šéf svazu Ivan Hašek?
„Tak zatím jsme spolu mluvili jen krátce. Ale já vím, že se na to dívá stejně. Až budeme v nejsilnějším složení, tak výsledky přijdou. Jsem o tom přesvědčen.“
Jenže k tomu potřebujete góly, a ty nedáváte. Proč?
„Útočníci bohužel nejsou v pohodě. Venca Svěrkoš nedal branku od září a je to na něm znát. Necid musí být důraznější a důslednější. Ano, koncovka nás trápí a chybí zraněný Baroš, kterého zatím nikdo nenahradil.“
