Tohle je česká hvězda olympiády - Martina Ďáblíková!
Přepište výsledkové listiny rychlobruslařek, všechno je špatně. Počkat, počkat! Vlastně jen jedno jméno: SÁBLÍKOVÁ tam nesedí. Ne, žádný strach. Martina má z olympiády dvě zlaté, k tomu bronz, o tom není pochyb. Ale je tam všude špatně napsané příjmení... Třeba ze středečního závodu na pětikilometrové trati v kolonce vítěz musí stát MARTINA ĎÁBLÍKOVÁ (22)!
Ano, to je ona, česká hvězda ve Vancouveru. Jedna z největších vůbec. Tak z čeho máte obavy? Opravte to!
Nikdo není lepší. Má ďábelskou formu a po čertech dokonalou techniku. Jde z ní strach? Obrovský. A jaký má respekt! Všem ostatním z rychlobruslení udělala peklo. Křižují se, když ji jen spatří. Chcete s ní soupeřit? Prosím... Na vlastní nebezpečí.
Krucifix, vždyť pořád vyhrává. K čertu s ní, jak je dokonalá. A nabitá energií. Jezdí skvěle nejméně tři tratě. Na co sáhne, mění se ve zlato. Letos, loni, předloni. Za rok, za dva, za pět?
Podepsal snad trenér Novák smlouvu s Luciferem? Stojí za jejími úspěchy mefistofelský pakt? Ne, to Martina. Martina je Ďábel sám.Pomalu vystrkovala růžky, jako malý čertík začínala zlobit. A najednou je šéfkou celého pekla. Jak by jinak tahle »zagroškudla« mohla vyhrávat? Porážet fortelné almary? Musí být Ďábel. Vlastně Ďáblíková.
Jasně, Holanďanky, Němky i další řady zoufalých už teď vědí, že s čerty nejsou žerty...
Chce se mi brečet...
Byla jako v Jiříkově vidění, pořád tomu nemohla uvěřit. Vyhrála na olympiádě druhé zlato, telefonicky jí gratuloval český premiér Jan Fischer. „Tahle olympiáda je pro mě jako sen, jela jsem si pro jednu medaili, a teď mám tři. Chce se mi brečet,“ vyznala se Martina Sáblíková.
Projela jste cílem po pěti kilometrech a skácela se k zemi. To jste byla tak unavená?
„Snažila jsem se radovat, ale padla na mě obrovská únava. Abych vyskočila na stupně, musela jsem se koncentrovat snad víc než při závodě. Myslela jsem, že tam ani nevylezu. Doufám, že si odpočinu. Nechci led aspoň dva dny vidět.“
Trenér vám sundal brusle, to je pravidlo?
„To se stalo podruhé v životě, takhle hotová mockrát nebejvám. Protrpěla jsem si to do konce, hrábla si jako nikdy v životě.“
Vydělala jste tu 3,4 milionu korun, své staré brusle můžete dát do vitríny…
„Do vitríny je ještě nemůžu dát, ještě se mnou budou chvíli jezdit. Nedám je.“
A co vaše tři medaile, ty také nedáte?
„Ne. Každá má jiné emblémy. Ale všechny jsou strašně krásné.“
Užila jste si přes obrovskou únavu ceremoniál?
„Minule jsem byla v euforii, ani jsem nemohla zpívat hymnu. Teď jsem si to užila. Děkuji trenérovi, lidem, kteří mi fandili.“
Trenér Novák: Teď budu chlastat!
Je dobojováno, teď se trenér rychlobruslařky Sáblíkové Petr Novák může věnovat zábavě. „Budu chlastat!“ přiznal na rovinu. Dvě zlaté a nečekanou bronzovou medaili oslaví jako bohatýr. Postaví se k baru a bude pít, co se do něj vejde. „Určitě to oslavíme, ale Martina se neožere, z toho strach nemám,“ smál se Novák, který se Sáblíkové v cíli uklonil a řekl: „Martino, smekám před tebou. Díky, díky, díky!“ Možná děkoval i za peníze, Sáblíková si jen na odměnách vydělala během 11 dnů 3,4 mil. Kč. „Peníze ji nezmění, nezajímají ji. Ty zajímají mě,“ smál se Novák.
Malá Martina? Rarášekv růžových šatečkách
Kdepak, z rozmazlených dívenek sedících pěkně doma na kanapíčku se šampionky nerodí. Tušíte správně, že Martina Sáblíková (22) byla jako malá pořádně neposedný rarášek s věčně rozbitými kolínky.
Už s dudlíkem v puse jí byl plný svět, a jak rostla, tak... „Marťa byla hyperaktivní dítě. Vracela se domů potlučená z basketu, odřená chodila, i když hrála s klukama fotbal. Pořád lezla po stromech,“ vzpomíná šťastná maminka Eva.
„Ovšem pozor. Ve škole byla poctivá a nic nešidila. Akorát chemie jí nešla, v tom je po mně,“ vysvětluje, že její dcerka, už když sedala ve škamnách, byla stejný dříč jako teď na ledové dráze.
Nad fotografií, na níž se culí čtyřletá Martina (to už si byla hodně podobná) v růžových šatečkách, se paní Eva usmívá. „Tak ty měla na sobě snad jen jednou, tohle je výjimka,“ potvrzuje mamka Sáblíková, že Martina nikdy žádná »Barbie« nebyla.
