Jan Koller (36) si pod stromeček nadělí novou smlouvu – v Cannes ji podepíše v pondělí - Vánoce? Budu na sebe pes!
Užívá si vánočních prázdnin. Věnuje se rodině, hraje tenis, lyžuje a pod stromeček si nadělí novou smlouvu; možná poslední profesionální v kariéře. Jan Koller (36) odmítl nabídky z bundesligy, belgické i ruské ligy a pozvolna odchází na penzi. Bude hrát v třetiligovém francouzském Cannes. „Nejdůležitější je, že na sebe budeme s mít s manželkou a dětmi mnohem víc času,“ říká kanonýr. Z Monaka, kde přechodně žije, to bude mít do nového zaměstnání kousek.
Honzo, jak to vypadá s kontraktem v Cannes?
„V pondělí by měla být smlouva připravena k podpisu.“
Jako dárek pod stromeček?
„Tak nějak. Už se moc těším. I když Cannes hraje třetí ligu, tak zázemí je na prvoligové úrovni. Viděl jsem i nějaké zápasy, vedení na mě udělalo sympatický dojem. Mám zase obrovskou chuť a motivaci. Už se připravuji, chodím sám běhat, chci být stoprocentně připravený.“
Kde v Monaku běháte?
„Kolem moře, po pláži, mám tady takový svůj okruh. jako když jsem tam hrál. A potkávám i stejné lidi, nic moc se nezměnilo. Hrál jsem i tenis. Pohoda.“
Ale Radek Štěpánek, váš soused, je v Americe…
„Chacha. Ten by mi dal! Ale chodím hrát tady s klukama, co se známe, a měl jsem tady i kamaráda z Česka. Tenis mě moc baví.“
Kdy nastupujete zimní přípravu?
„Tady žádná není! Už 9. ledna se hraje francouzský pohár, takže od Štědrého dne začnu zostra, intenzivněji, budu na sebe pes. Individuálně. A hned po Novém roce s týmem.“
Vážně odoláte a nenacpete se?
„To víte, že si dopřeju. Hedvika už peče cukroví, už to tady všude voní. Proto musím běhat, abych se mohl ládovat dobrotama...“
Jaké cukroví máte nejraději?
„Slepované linecké a vosí hnízda. To má rád každý, ne?“
Pavel Nedvěd tvrdí, že už peče štrúdl a vrhne se i na vánočku.
„No jo, Pavel byl vždycky šikovnější. Já jen slepuju ty linecký a plním vosí hnízda vaječným koňakem. A pomáhám i jinak, baví mě to. Hlavně taky ochutnávám.“
Uvidíte zlaté prasátko na Štědrý den?
„Tak to jsem ještě nikdy v životě neviděl. Vždycky podlehnu, dám si bramborový salát…“
Zpět k fotbalu. Budete jezdit každý den autem do Cannes na trénink?
„Jasně, je to čtyřicet minut pohodlné jízdy z Monaka do Cannes. To je jak tramvají přes Prahu.“
A co létat vrtulníkem? Za sto padesát eur se dá do Cannes přeletět...
„Tak tohle mě teda nenapadlo. Vrtulník nemusím.“
Jaký jste řidič? Budete dodržovat rychlost?
„Tady jsou na každém kroku kamery, nikdo si nedovolí to pálit rychle. A já ani takový nejsem.“
Milan Baroš ale přišel o řidičák zrovna ve Francii.
„No ale já jsem podstatně klidnější řidič. Tak to snad nehrozí.“
Jaká je vlastně vaše motivace? Prodloužit si kariéru? Nepřibírat na váze? Potřeba adrenalinu a zápasového napětí?
„Ještě se mi nechce končit a chci se ještě vyhecovat. Zažít zápasový stres, mrazení, když jdete na trávník. Ale do první ligy už nechci. Tam hrozí, že mě posadí na střídačku a budu čekat na šanci. Já chci ještě hrát, nemíním leštit lavičku.“
Nehrozí, že byste přibral, kdybyste najednou praštil s fotbalem?
„Ne, já se budu hýbat pořád. Ani v rodině tloušťku nemáme. Brácha se drží, nejsme tlouštíci. Já bych ale bez sportu nevydržel.“
Nebojíte se fotbalového důchodu?
„Nebojím, budu u nás na vsi hrát pořád. I jako amatér, na žízeň, a budu to brát jako společenskou událost. Ze dne na den bych nedokázal skončit.“
Hurá na lyže! Po 19 letech!
Žít v Monte Carlu, to s sebou nese spoustu výhod. A nejen co se daňových úspor týče. Osm měsíců z roku se dá koupat v moři, a i přes zimu je tady vyžití habaděj. Na hladině slavného bazénu, který v květnu každoročně objíždějí monoposty F1, vyrůstá kluziště pro nadšené bruslaře a hokejisty, k nimž se Jan Koller taky řadí. No, a hned za městem se vysoko do výšky zvedají štíty Alp! „Však už jsem toho taky využil a lyžoval!“ chlubí se Koller. „Stál jsem na těch prkýnkách po devatenácti letech!“
„S jakým výsledkem?“ zní logická otázka, kterou Koller přejde tím, že významněroztáhne ramena. „Šlo mi to dobře! Absolvoval jsem celý den bez jediného pádu,“ pochválí se sám. „Strašně mě to vzalo, propadl jsem tomu hned. Budu jezdit častěji, udělám si z topho doplňkový sport,“ oznamuje. Lyžovat prý bude jak ve francouzských, tak italských střediscích, podle nálady. Anebo jak se domluví s kamarádem Pavlem Nedvědem (rovněž náruživý lyžař, jehož potkáte např. v Pile), který bydlí jen o nějakých 250 km dál u Turína. „To víte, že jsme v kontaktu, když to máme takový kousek. Nedvědovi už plánují, že dorazí na návštěvu...“
