Mise »zázrak« - Jak na Slováky? S francouzštinou a s vlastním balonem

Tak už jsou tady a mise jménem »ZÁZRAK« začala. Přijeli, aby uklidili to, co si zatím v kvalifikaci na MS 2010 sami nadrobili, a zkusili se ještě probít do Afriky. Fotbaloví reprezentanti se sešli v Hotelu Praha v Dejvicích, dali si oběd a vyrazili do Štiřína, aby tam v zámku i v podzámčí ladili formu a kuli pikle před osudovým sobotním zápasem na Slovensku.

Sraz byl ve 13 hodin a jako první včera přispěchal už v 11.12 poctivák Jaroslav Plašil. „Já na něj koukal jako blázen. Mluvil se mnou francouzsky, asi proto, že hraje v tom Bordeaux,“ smál se taxikář, který Járu přivezl. „Ale byl v pohodě a zaplatil hotově,“ dodal šofér.

Na chlup stejně jako kouč Ivan Hašek si to ve 12.27 přihasil ve svém už trošku obstarožním mercedesu kanonýr Jan Koller. V červnu loňského roku, po hořkém fiasku s Tureckem, s reprezentací praštil a teď se vrátil. Aby si připravil veselejší konec kariéry v nároďáku? „Hm, to mě ani nenapadlo. Tak to neberu, chci hlavně pomáhat. Musíme všechno vyhrát,“ povídal »Dino« když z kufru vyndával míč. Copak? Snad si nevzal vlastní merunu v obavě, že už mu nikdo z mančaftu nepřihraje. „Ale ne. Ten míč je pro souseda. Slíbil jsem, že mu ho nechám od kluků podepsat,“ culil se Koller.

Ve 12.57, tři minuty před limitem, přijel ten, na koho se čekalo nejvíce – konečně uzdravený kapitán Tomáš Rosický. Doufejme, že jím popsaný míč bude pro Kollerova kamaráda po zápase na Slovensku tou nejcennější relikvií na světě...

Návrat zabijáka. Jan Koller: Slovákům do hlav nevidím

Kladivo na Slováky, zabiják s holubičí povahou. Říkejte si mu, jak chcete, hlavní je, že dvoumetrový útočník Jan Koller (36) je zpátky v národním mužstvu. Skromně, tak, jak to umí jen on, vstoupil s 55 góly nejlepší český střelec všech dob do dveří Hotelu Praha.

Honzo, vrátil jste se. Vy musíte neochvějně věřit, že si zahrajete na mistrovství světa v Africe...
„Já nevím, co bude za týden (usmívá se), takže na mistrovství vůbec nemyslím, ale kdybych v postup nevěřil, tak tady nejsem. Pokud všechny čtyři zápasy vyhrajeme, pak věřím, že nám baráž o Afriku neuteče.“

Bývalému kouči Petru Radovi jste na návrat nekývl. Znamená to, že vás současný trenér Hašek uměl přesvědčit?
„Jenže tenkrát jsem nebyl v pohodě. Končil jsem v Norimberku, neměl jistou budoucnost a cítil jsem, že na to nemám. Teď jsem v pořádku, cítím se dobře psychicky i fyzicky, a když Ivan Hašek zavolal, řekl jsem si, že chci pomoci. Je tu teď jiná atmosféra, už když kluci hráli přátelák s Belgií, tak to bylo znát. “

Slováci z vás budou mít v sobotu pořádně nahnáno a český národ ve vás vidí spasitele, který je zničí góly. Vnímáte to také tak?
„Slovákům do hlav nevidím (se smíchem) a nechám na nich, jak zápas zvládnou. Pokud jde o mne, samozřejmě, že zodpovědnost cítím. Ne že bych z toho nespal, ale cítím. Musíme Slovensko porazit, nic jiného nám nezbývá.“