Bezva finta! (Ale »jen« stříbrná) - Lukáše Bauera předběhl na MS v Liberci jen Estonec Veerpalu
LIBEREC – Houby výborný lyžař, je to skvělý herec! Český běžkař LUKÁŠ BAUER (30) si hned po svém prvním vystoupení na lyžařském MS v Liberci pověsil na krk stříbrnou medaili a zajistil si šek na 400 000 korun. Důvod?
Houby výborný lyžař, je to skvělý herec! Český běžkař LUKÁŠ BAUER (30) si hned po svém prvním vystoupení na lyžařském MS v Liberci pověsil na krk stříbrnou medaili a zajistil si šek na 400 000 korun. Důvod? Před závodem na 15 km klasicky předvedl parádní komediantskou vložku se špatně namazanými lyžemi, kterou dokonale zmátl své soupeře a potěšil 15 tisíc diváků.
Škoda, že oskarové nominace jsou pro letošek už uzavřeny, jinak by byl Bauer horkým favoritem v kategorii »Herec v hlavní roli«. Když přišel před závodem v husté chumelenici celý vysmátý do startovního prostoru, své žluté lyže v podpaží, soupeři zbystřili. „Jasně, má je namazané voskem,“ říkali si v klidu. Jen pár minutek před startem mu ale osobní servisman Fousek nenápadně donesl jiný pár, na kterém byly místo vosku tzv. mikrokontakty. „Když jsem viděl, že největší soupeři mají vosk, věděl jsem, že budou v Prčicích,“ smál se Vít Fousek.
Jeho bezva finta se vyplatila. Bauer od začátku po trati letěl, hnán fanoušky si vypracoval náskok až 6,7 vteřiny. Jednoho rivala ale nesetřásl. Estonec Veerpalu ke konci ještě zrychlil a nakonec české hvězdě pláchl o šest vteřin.
„Kdepak, jsem strašně šťastný, je to super,“ zaháněl Bauer chmury. Jeho trenérovi Petráskovi se dokonce po tváři kutálely slzy štěstí. „Naposledy jsem brečel při prvním Lukášově vítězství,“ říkal Miroslav Petrásek a smyl slané potůčky sněhovou hroudou. „Fantastické. Už teď můžeme říci, že to byl úspěšný šampionát,“ podotkl. „Ta jeho stříbrná je při všech těch problémech vlastně platinová. To ani není zlatá,“ přidal servisman Fousek.
České lyžování se tak po necelém týdnu znovu topí ve stříbrné extázi. Zatímco druhé místo slalomářky Šárky Záhrobské bylo senzací, po včerejší druhé příčce Bauera přece jen zůstala lehounká pachuť zklamání. Vždyť tak dlouho jel první...
Proklatý Estonec...
Je jeho prokletím. Estonský běžkař Andrus Veerpalu (38) vyfoukl Bauerovi zlato už před třemi roky na olympiádě v Turíně. Při klasické patnáctce, v silné chumelenici. Stejně jako včera. „Je mi Lukáše líto, přál bych mu, aby doma vyhrál. Ale možná to dokáže už v neděli,“ usmál se Estonec. Český borec se na něj jen ušklíbl: „Kdepak, musím prostě víc trénovat.“
Táta slíbil opéct prase
Tisíce lidí kolem trati ve Vesci hnaly Lukáše Bauera za medailí. Tu z mistrovství světa ještě neměl. A mohl ji vůbec nezískat, když v tom velkém moři měl rozesety ostrůvky nejbližších? Rodiče i manželka s dětmi podupávali nervózně kolem trati, když doběhl a měl jisté stříbro, Libercem se ozvala rána. To Bauerovu klanu spadl kámen ze srdce.
„Byla jsem nervózní jako blázen, křičela jsem, když Lukáš jel,“ smála se Bauerova manželka Kateřina. Kolem ní se motaly děti Matěj a Anetka. Do té by nikdo neřekl, že fandí tátovi. V ručičce totiž třímala švédskou vlajku. „Děti fandily jakžtakž,“ přiznala paní Kateřina. To jejich dědeček řval jako medvěd. „Klasika, jak se volá, ne? Luky, Luky!“ předvedl Dalibor Bauer, jak povzbuzoval syna.
Stál hned u trati, chtěl mít všechno z první ruky. A tak trošku riskoval. Kvůli svému klukovi. „Stáli jsme na zakázaném místě, jak je kopeček na 3,5 kilometru. Byli jsme v trati, kde by se nemělo stát,“ spiklenecky zamrkal. A mrkat bude ještě jednou, až na něj chlapi v hospodě naběhnou. „Určitě budou chtít, abych něco šoupnul. Už jsou na to zvyklí, bude mě to něco stát. Za tuhle medaili rád zaplatím. Možná na Božím Daru opečeme prasátko,“ plánoval oslavy Lukášův táta. Jeho manželka Danuše dojetím slzela.
Nechybělo moc, a ta první medaile z MS mohla být zlatá. Však tomu Kateřina Bauerová i chvíli věřila. „To když na posledním kopci hlásili, že vede asi o čtyři vteřiny. Ale bylo vidět, že toho měl v posledním kopci plný zuby. Druhé místo ovšem na Božím Daru potěší, medaili z mistrovství světa ještě nemá,“ stejně se radovala lyžařova manželka. To malá Anetka pobrekávala, ten poletující studený sníh jí pořádně otravoval. A to nekonečné čekání na stříbrného tátu...