Fotbalová Dukla oslavila šedesátku: Takhle pálí Rada

Reprezentační trenér má artrózu, trápí ho vazy,moc neběhal, ale jinak válel jako zamlada

Rozkazuje na střídačce nároďáku, teorii má zmáknutou, ale jak je na tom v praxi? Hmm, lehce pokulhává. Na moderní fotbal chybí rychlost. „To jo, musel jsem střídat,“ přiznal Petr Rada. „Já vždycky nerad běhal. A teď to navíc ani moc nejde.“ Odkulhal po dvaceti minutách první půle, pod levým kolenem tejp. „Trápí mě artróza, mám i povolené vazy v koleni,“ postěžoval si, ale jinak ani necekl.

Nastoupil i do druhého poločasu, aspoň na čtvrthodinku, řídil si obranu, rozhazoval rukama jako na střídačce. Pokřikoval na ostatní. „Vždycky chci vyhrát,“ upozornil. „Ale už moc nehraju, doktorům by se to nelíbilo. Dneska je to výjimečná příležitost. Tradice se musí ctít.“ Dukla si to rozdala s reprezentačním výběrem. „Na ně to stačilo,“ ušklíbl se ještě zvesela. Vojáci vyhráli 2:0 (Suchopárek chytře přehodil z dálky Šimurku, druhý gól přidal po půli Bittengel).

Za Duklu hrála taková esa jako Jan Fiala, František Štambacher, Oldřich Rott, Ladislav Vízek, Stanislav Pelc, Günther Bittengel, Jan Suchopárek. Přišli se podívat i Josef Masopust, Ivo Viktor, Luděk Macela a další. Za internacionály zase nastoupil František Veselý, Jiří Ondra, Vladimír Hruška, Jiří Němec, Bejbl a další. „Před dvaceti lety bych z těch jmen tady na trávě poskládal parádní nároďák,“ liboval si. Kdyby fungoval stroj času, na levé straně obrany by měl Jankulovski asi vážnou konkurenci právě v Radovi. „No jo, Jankul by to měl těžký...,“ zvedl významně obočí.

Bylo už po zápase, na Julisku padala tma a kouč repre ukrajoval z pečeného kolena. Na jeho chrupavky a vazy ideální doplněk stravy... „No, doktor říkal, abych shodil, že to je na artrózu nejlepší. Ale já to léčím takhle,“ uzavřel.