Karel Brückner: Žena mi řekla: Blázne!
VÍDEŇ – Po červnovém propadáku na EURO měl jasno. Pravidelná rande s vnučkou u zmrzlináře, sem tam nějaká fotbalová rada a hlavně klid – tak vypadal penzijní plán trenéra české fotbalové reprezentace KARLA BRÜCKNERA (68). Vydržel měsíc. „Nesnesitelná lehkost bytí byla opravdu nesnesitelná. Nechci zestárnout bez fotbalu,“ musel si šedovlasý stratég přiznat. Ve Vídni se včera představil už jako hlavní kouč Rakouska.
Vypjaté emoce, nervózní zvraty, pravidelné dávky adrenalinu. To vše mu začalo scházet. „Tenhle svět k životu prostě potřebuju,“ uvědomil si prý doma v Olomouci. Sbohem důchode, vykřikl Brücknerův vnitřní hlas, když se minulé pondělí ozvali Rakušané. Sedm dní poté již pózoval před jedenácti kamerami a stovkou zvídavých reportérů.
Žena mi nejprve řekla, že jsem se zbláznil,“ líčil trenér, jenž v alpské zemi podepsal kontrakt do listopadu 2009. Ročně si přijde na 700 000 eur (17 mil. Kč), v případě postupu na MS 2010 si angažmá o dalších osm měsíců prodlouží. „Rodina mi to nakonec odsouhlasila. A ani já ještě necítím, že bych na to neměl síly,“ ubezpečil Brückner média.
A pozor! Podle vlastních propočtů nemusí končit ani za dva roky – magická rovnice, podle níž se lodivod řídí, ukazuje Brücknerovi namísto osmašedesáti teprve padesát pět let! „K biologickému věku si dosadím pět proměnlivých koeficientů a poté zjistím, kolik mi vlastně je,“ rozesmál kouč sál hotelu Hilton. „Po zápase s Tureckem mi vyšlo 92,“ připomněl nedávný propadák na mistrovství Evropy. I ten už jej ale přebolel.
„Čtrnáct dní jsem byl v depresi. Ale co? Když chcete vyhrávat, musíte umět i prohrát,“ usmál se a prohrábl si světlé skráně. „Bylo to trpké, ale nemůžu si hrát na to, že skončím kariéru vítězstvím pět nula. To bych tu musel být do sto deseti,“ uzavřel své bilancování. U českého týmu už na předchozí úspěchy nenaváže.
Včera načal jinou misi. A už dvacátého srpna v přátelském utkání proti mistrům světa Italům má šanci předvést, jak si při ní povede.
Němčina? Nápor na hlavu!
VÍDEŇ (bar) – Jiný kraj, jiný mrav. Čeští žurnalisté při včerejším entrée Karla Brücknera do nové funkce žasli. Povětšinou zasmušilý veterán se smál! Na tiskovce, při následném interview na hotelové chodbě, pořád. I ve chvílích, kdy si tropil žerty sám ze sebe.
„Jak se řekne německy poprvé? Zuerst?“ rozhlížel se pátravě po skupince krajanů. „To víte, už tři dny mluvím nepřetržitelně německy. Na tu moji hlavu je to nápor,“ omlouval vlastní jazykové mezery. Zpytovat svědomí však příliš nemusel. Během 75 minut (!), po něž byl novinářům k dispozici, chyboval minimálně. A když už jej opouštěly síly, začal odpovídat česky.
„Bylo to tak lehčí,“ vysvětloval Brückner uvolněně. Až na pár »renonců« při skloňování či slovosledu zvládl premiérový mediální výstup v němčině s přehledem. A bát se nemusí ani na lavičce. „Fotbalovou mluvu a termíny ovládám dokonale,“ uzemnil na závěr jednoho z rakouských novinářů.
