Jan Šimák v Jeně: Přestupní stanice

JENA – Fotbalový básník. Ale prokletý! Rok kariéry probendil v hernách a barech, před dvěma lety jej vytáhla z alkoholických oparů přítelkyně a letos v létě musel vypadnout ze Sparty. JAN ŠIMÁK (29) hraje na dně II. německé ligy v Jeně. Východní Německo! To není žádný fotbalový ráj, ale »Šimajz« tvrdí: „Půjdu nahoru.“
Váš manažer mi nedávno poslal esemesku, že v Jeně stojí lidé na tribunách a skandují vaše jméno. Honzo, už jste zase hvězda?
„Dal jsem penaltu, ale nestáli a neskandovali. (smích) Tady se z fotbalu zase takový humbuk nedělá. Jo, byli rádi, že jsme zase jednou vyhráli. Až jsem se divil, že po třinácti strašných výsledcích nadávali po jednom poločase.“
A jak je to s tou hvězdou?
„Je pravda, že spoluhráči mají přede mnou mají úctu. Poznám respekt u novinářů i z jednání vedení cítím, že jsem v Německu už kdysi něco dokázal.“
Kdysi…
„Já vím, provařil jsem se sám, pil jsem. V televizi koukám na Ligu mistrů. Hrají tam kluci, které znám, s nimiž jsem byl v mančaftech. A já sedím v Jeně. Ale na druhou stranu mám syna Honzíka a přítelkyni Míšu. Kdybych teď běhal v televizních přenosech, možná bych ty dva neměl. Život není jen fotbal. Už dva roky nepiju a snad je z mého příběhu cítit, že jsem nikdy nic nevzdal. Chci hrát první německou ligu.“
S Jenou?
„To ne. Tady je mančaft, který bude hrát o záchranu ve druhé lize. Nic proti Jeně nemám. Pomohla mi v době, kdy jsem ve Spartě zažíval muka, ale je to pro mě přestupní stanice. Věřím, že mám na to, abych hrál výš.“
Máte se lépe než ve Spartě?
„Po finanční stránce určitě. A fotbalově? Trenér Sparty Bílek by mě zpátky do áčka nikdy nevzal. A hrát za béčko třetí ligu s prstem v nose, to jsem nechtěl. Byly okolo toho tahanice, ale jsem rád, že mě Sparta nakonec pustila.“
Trenér Bílek říkal, že nedáváte fotbalu všechno. Dáváte?
„Když jsem pil, tak mě fotbal nebavil. Na trénink jsem přišel přiopilý a měl úplně jiné starosti. Ale za Bílka už to bylo úplně jinak. Nešlo mi na hřišti všechno, jenže to nebylo tím, že mě fotbal nebavil. Já si myslím, že Bílek je katastrofa Sparty. Proti klubu absolutně nic nemám, pořád mu fandím. Ale tenhle člověk na něj nemá. Ne, nechme toho, nemá to smysl.“
Dobře, vždyť už je to pryč. Jste rybář. Co už jste v Jeně vytáhl?
„Nic. Ještě jsem totiž nebyl. Kluci z mužstva tady chodí na pstruhovou vodu, ovšem to není nic pro mě. Mě spíš baví boj s většími kousky.“
Ani před vánočními svátky nevyrazíte? Bude na stole kapr z rybárny?
„Myslíte, že jako kdybych nic neulovil, tak rybu koupím a doma se s ní vytáhnu? Raději (rozesmátě) ne! Jeden kolega to takhle udělal a přinesl domů dvě půlky kapra. Obě stejné! A to bych fakt nerad.“
Míša: A teď holčičku!
Jan: Vletíme na to!
Ročnímu Honzíkovi se zavírají očička. Pýcha Míši a Jana je už na cestě do postýlky. Tak ještě pusinku a jde se spát…
„Je utahaný. Nedáváme ho přes den spát, aby v noci neřádil. Jednou mě vzbudil snad osmkrát. Ale musím přiznat, že devadesát procent práce kolem Honzíka udělá Míša,“ říká táta Jan. Oba chtějí druhé mimčo. A to holčičku! „My si s mojí mamkou vyvěštíme z kalendáře nejlepší termín na slečny a pak se oni s Honzou pokusíme. Třetího chlapa bych už nezvládla,“ směje se Michaela. „Já tomu moc nevěřím, takže na to vlítneme hned,“ kontruje v legraci Jan.
Teď už jim je hej. Míša: A teď holčičku!Míša: A teď holčičku!Jan: Vletíme na to!Jan: Vletíme na to!„Ano, jsem šťastná. Když Honza ukončil protialkoholní léčbu, trošku jsem ho kontrolovala a hlídala. Třeba když se někdy opozdil po tréninku. Ale po čtvrt roce už jsem si byla jistá, že přestal pít. Absolutně mu věřím,“ vzpomíná Michaela.
„Víte, neseznamovala jsem se Honzou proto, že je slavný fotbalista s balíkem peněz. Já jsem tenkrát ani pořádně nevěděla, co to fotbal vlastně je. Byla to šťastná náhoda, za kterou může kámoška,“ povídá.
„Ani se kvůli tomu seznamovat nemohla. Poznali jsme se totiž době, kdy jsem měl tu roční fotbalovou dovolenou v hospodách,“ usmívá se Jan. A oba šli balit na cestu do Čech. Na Vánoce.
KDO JE JAN ŠIMÁK
Pavel Nedvěd o něm prohlásil: „Kdyby si to srovnal v hlavě, strčí všechny Nedvědy a Rosické do kapsy.“ »Božskému Janovi« ležel v sezoně 2001/02 Hannover u nohou. Ale pak? Řídil opilý, zaspával tréninky a hodně času trávil u blikajících bedýnek. V Leverkusenu ho kvůli nespolehlivosti v roce 2003 uvolnili zpět do Hannoveru. V září téhož roku se po krátké návštěvě Česka do mužstva nevrátil a vzkázal, že s fotbalem kvůli psychickému vyčerpání končí. V roce 2004 po něm sáhla Sparta. Jenže po flámu nepřišel trenéru Hřebíkovi na sraz a musel nastoupit protialkoholní léčbu u Apolináře. Od té doby seká latinu, ale fotbalově tápe. S přítelkyní Míšou má ročního syna Jana.