Další kousek uštěpačného Baroše: Pište si, co chcete!

Namísto kajícných omluv posměšné úšklebky, náhradou za pár slůvek pečlivě připravený útok. Míra nadutosti MILANA BAROŠE (26) vyletěla včera na maximum. Těšili jste se na pikantní interview se zběsilým řidičem? Marně! S českými žurnalisty »Bary« totiž dodebatoval. Novinářskou příslušnost jednotlivých redaktorů lustroval už v létě, teď se ani neobtěžoval. Do jednoho pytle naházel všechny. A nezapomněl na něj ani přišpendlit ceduličku: S vámi jsem se dobavil! Fanoušci, máte pech…

V útrobách přešlapují tři desítky novinářů, šestá hodina a konec prvního tréninku nároďáku před dvojzápasem se Slovenskem a Kyprem (17. 11. a 21. 11.) se blíží. Ve vzduchu se vznáší jediná otázka: Promluví Baroš o nedávném skandálu? Podvečerní atmosféru ztemnělého Strahova prosycují pochybnosti. Vše rozčísne až šutérův příchod.

„Hoši, já bych to nedobrzdil,“ utrousí Baroš rádoby vtipně a míří se protáhnout na atletickou dráhu. Posměšně se řehní, sedmé velmoci si nevšímá. Ne nadlouho.

„Milane, můžeme?“ ozývá se z davu nesmělý dotaz. Fotbalista na něj čeká. A vystartuje tak dravě, jako se mu to za míčem povedlo naposledy před třemi lety. „Když se s vámi nebudu bavit, tak si to napíšete sami. A když jo, tak mě poplivete za týden. Pište si, co chcete,“ žene se kupředu. „Řada z vás je férových a ty já respektuju. Ale mám nějakou hrdost,“ nepřipouští žádný dialog. Vedle strečující Fenin s Pudilem ani nedutají.

„Udělal jsem průser, udělal. Jel jsem rychle, jel,“ přiznává se Baroš k průšvihu za volantem. „Ale psát o mně, že jsem zešílel? Volat mojí rodině? Psát, že jsem idiot?“ pálí jednu řečnickou otázku za druhou. Tváře mu rudnou. Měl by ovšem číst pozorně. A nejen české listy.

„Řídit takhle může jedině idiot, který chce vraždit na kolech,“ publikoval například deník Aha! názor britských fanoušků. „Je to démon. Musel mít halucinace,“ přidala se i periodika ve Francii. Tenkrát Baroš ani nepípl. Doma je silák.

„Měli byste začít u sebe, hoši. Přihlaste se, kdo z vás nikdy nejel rychle…“ nedá se rychlík zastavit. Předem naplánovaný »špíl« s ním však nikdo z novinářů nehraje. Hnát se po dálnici rychlostí 271 km/h? To přece jen není taková normálka, jak si Baroš asi myslí.

„Válčit s vámi nemá cenu. A hádat se taky ne. Stejně pořád vybalujete rok a půl staré věci,“ pokračuje ve školení. „To, že se jmenuju Baroš, znamená, že na mě budete vytahovat špínu?“ táže se šokujícím způsobem. O tom, že ji na sebe svými aférkami kydá sám, mlčí.

„Má cenu na vás čekat, nebo máme jít domů,“ ptá se jeden z redaktorů. „Čekat? Ne, to cenu nemá,“ opáčí tázaný razantně.
Cítí se jako vítěz. A fanoušci? Na ty tímto způsobem zvysoka kašle.

Svět podle »Baryho«

Je to svět ublíženého »fracka«! Chtěl by být celebritou, ale nepochopil, že každý úspěch i průšvih »celebrity« Baroše hltají fanoušci. Je těžké v takovém světě žít, byť (jak dlouho ještě?) za 115 milionů korun ročního platu v Lyonu...

Co už Baroš ukázal?

• Fanouškům, kteří ho po EURU 2004 milovali, že na ně teď přes média kašle.
• Kamarádovi, jak parádně hučí motor jeho Ferrari 430 Coupe v rychlosti 271 km/h.
• Přátelům na opileckém večírku přirození, a jak se správně nosí prezervativ za uchem.
• Černému protihráči Stéphanu Mbiovi z Rennes, že pořádně smrdí.
• Veřejnosti svoji politickou tvář na bilboardech ODS. Prý si za to řekl o 10 milionů korun.

Co by měl Baroš ukázat?

• Všem, že ještě umí hrát fotbal. Za Lyon si totiž už od 2. října nekopl.

Úprk z Lyonu?

Kde se konečně prosadí? V Aston Ville se to Barošovi nepovedlo, v Lyonu je to zatím v bleděmodrém naprosto stejné. Útočník zahřívá (v lepším případě) lavičku a souží se. A spřádá plány na další přestup! „Myšlenka na odchod tu asi je,“ přiznává fotbalista. „Mluvil jsem s koučem (Perrinem – pozn. aut.) a nepohodli jsme se,“ naznačuje, že v Olympique mu světlé zítřky nepředestírají. „Několik nabídek určitě mám. Zatím je zhodnocuju,“ mlží Baroš. „Ale dokud nejsem jinde, tak jsem pořád hráčem Lyonu. A respektuju klub.“