Mistr světa Šebrle: Moje cesta za zlatem

Roman Šebrle je konečně mistrem světa v desetiboji, a tedy...
V sedmém nebi!

V deváté disciplíně desetiboje se vzepjal k životnímu hodu (71,18 m) a zázračně vyhrál již téměř ztracenou bitvu o chybějící kousek své exkluzivní zlaté sbírky. Ano, ano, ano, Roman Šebrle je mistrem světa!

Když probíhal cílem závěrečné patnáctistovky a bezpečně věděl, že titul je jeho, rozpřáhl doširoka paže a s chutí si křikl: „Konečně!“ Konečně dobyl zlato, jež mu na pěti předchozích šampionátech zůstávalo zapovězeno. Stal se po Britu Thompsonovi prvním desetibojařem historie, v jehož držení je současně titul olympijského, světového i evropského šampiona. Thompson ovšem neměl světový rekord… A stejně tak žádný z českých atletů nemá všechny tři zlaté. Ani Jan Železný… „Tak to mi ani nedošlo,“ zamrkal Šebrle a v očích se mu zaleskla pýcha. „Mé celoživotní dílo je dokonáno!“ pronesl s patosem. Hned ale neopomněl dodat: „Ale pozor, kariéra teprve začíná! Příští rok v Pekingu musím obhájit své olympijské zlato!“ I když v listopadu oslaví 33. narozeniny, nehodlá desetiboj jen tak opustit. Závodit chce až do olympiády v Londýně 2012…

Právě proto, že na světový titul (spojený s prémií 60 000 dolarů) tak dlouho čekal, ósackou výhru tolik prožíval. „Vznáším se v sedmém nebi. Byť pokusů mi stačilo šest,“ zářil na všechny strany. Prožitek asi umocňoval i dramatický průběh závodu, v němž se několikrát loučil s nadějí. „Byla to jízda! Ohromně zajímavej závod. Nahoru dolů. Po dálce jsem byl dole, výška mě nakopla. Po tyčce jsem už vážně nevěřil. A po oštěpu zase skoro věděl…,“ shrnul dva dny zápolení.

A námitka, že nebýt zranění Američana Claye, takřka jistě by zůstal jen čekatelem na titul mistra světa? Tu nebere. „Na kdyby se nehraje. Já byl taky několikrát favorit a zdraví mi vyhrát nedovolilo. Teď se mi to vrátilo,“ opáčil Šebrle.

Roman Šebrle: KONEČNĚ! Je mistr světa!

Autor: (ČTK, mba)