Svalovec »Rafa«: NEPORAZITELNÝ!

Dál hledat netřeba, královský pár antukových dvorců už celý svět zná. Královské žezlo pevně třímá ve svých svalnatých prackách Španěl RAFAEL NADAL (21), garde mu pak dělá droboučká Belgičanka JUSTINE HENINOVÁ (25). Svorně vládnou na pařížském Roland Garros už tři roky, oba o víkendu završili svůj vítězný hattrick.

To v 93leté historii turnaje vedle Nadala dokázal už jen Björn Borg, Heninová má tři předchůdkyně, dvě však z tenisového dávnověku.

Nadal navíc svou úlohu vládce obhájil ve finále snů proti světové jedničce Švýcaru Federerovi. Za tři hodiny a deset minut ho opět dostal na kolena, uběhal a utloukl jej 6:3, 4:6, 6:3 a 6:4. „Je to jako jeden krásný, nekonečný sen,“ zajíkal se štěstím. Na Roland Garros ještě nikdy neokusil hořkost porážky – hrál tu třikrát a třikrát odjížděl s titulem šampiona. Jeho bilance je neskutečná: 21–0.

Podruhé v řadě zatarasil svou trpělivou, tvrdou a přesnou hrou Rogeru Federerovi cestu do tenisové historie. Nedovolil mu, aby se po Budgeovi a Laverovi stal třetím tenistou, v jehož državě by byly všechny čtyři grandslamové tituly zároveň. Nejméně o další rok také odložil jeho sen o čistém Grand Slamu, tedy čtyřech velkých vítězstvích v jednom roce. „Promiň, Rogere. Jsi velký šampion a jednou tady jistě vyhraješ. Dneska jsem to ale ještě dopustit nemohl,“ obrátil se na něj při své tradiční řeči.

Federer si větev podřezal zčásti sám – jednak skoro šedesáti nevynucenými chybami a také 16 nevyužitými šancemi na brejkbol. To Nadal proměnil čtyři z deseti nabídnutých brejkbolů, tři z pěti setbolů a první mečbol. „Prostě jsem si jen říkal: Ten příští míček bys měl vyhrát,“ bagatelizoval Nadal.

Jen co Švýcar poslal i svůj poslední úder do autu, Nadal se svalil naznak a vyválel se celý v antuce, kterou tolik miluje.
A na které nemá soupeře… „Je to ale pořádná dřina, věřte mi to,“ usmál se.

Roger Federer Paříž znovu nedobyl. Nechlácholit, prosím...

Hrál o moc. O šanci na Grand Slam. O poslední titul, co nemá. O vstupenku do tenisové historie. Jenže Roger Federer i své druhé pařížské finále prohrál...

Rogere, na kurtu jste se často tvářil ztrápeně, jako byste nesl na svých bedrech všechnu váhu světa. Proč?
„Byl to moc těžký zápas. Daleko těžší fyzicky než psychicky. Tak proto…“

Jenže ty výrazy trochu připomínaly smíření s porážkou. Kdy jste prvně pocítil, že nevyhrajete?
„Možná až při mečbolu. Dřív určitě ne.“

Máte pocit, že tenhle turnaj někdy vyhrajete?
„To doufám! Nemám už moc cílů, za nimiž bych se mohl honit, ale tohohle se určitě nevzdám! To nejde se smířit. Už třikrát jsem tu zahrál dobře a věřím, že dostanu další a další šance a jednou si ten sen splním.“

Můžete srovnat pocity po loňské a letošní prohře?
„To se těžko pamatuje. Prvních pět minut je hrozných a pak je nejhorší ta chvíle v šatně, kdy přijdou ti nejbližší a začnou vás chlácholit. Ale co, už jsem něco zažil. Tohle mě nezabije…“

V čem je Nadal lepší?
„Prostě to umí. Na antuce zvlášť. Jak je to jednoduché, že? Extrémně dobře se hýbe, doběhne každý míč. Údery chválit netřeba. A na svůj věk je taky ohromně silný mentálně.“

Nikdo ho tu neporazil. Je neporazitelný?
„Určitě není. Pro některé hráče možná jo, ale pár lidí ho může dostat a já mezi ně rozhodně patřím. Jen jsem to dnes nedokázal. Bohužel…“