Prof. Jan Pirk radí: Jak poznáte blížící se infarkt?
5 fotografií
Je významným českým kardiochirurgem a na svém kontě má přes dvě stovky transplantací srdce. Prof. MUDr. Jan Pirk, DrCs. (65) z pražského IKEM se řadí mezi evropskou chirurgickou špičku a kromě medicíny patří k jeho koníčkům ještě sport, rodina a staré věci včetně veteránů. Čtenářům Nedělnímu Aha! slavný lékař prozradil, jak pečovat o své srdce, jak předejít infarktům a co podniknout proti každodenním stresům.
Jaké nejčastější operace srdce se u vás v současné době provádějí?
„Už od sedmdesátých let dvacátého století je a stále zůstává nejčastější operací aortokoronární bypass, což je odstranění následku ischemické choroby srdeční. Je to metoda, kdy se uzavřené nebo zúžené úseky věnčitých tepen překlenou štěpem, kterým opět přivedou do srdíčka dost krve. Používají se buď vlastní tepny, nebo žíly z dolní končetiny.“
To znamená, že velká část pacientů, kteří v šedesátých letech na infarkt zemřeli, by dnes zřejmě přežila?
„V padesátých a šedesátých letech na první infarkt myokardu umíralo zhruba 60 % lidí. V současné době díky moderním léčebným metodám, zejména kardiologickým intervenčním metodám, se ta úmrtnost snížila zhruba na 2,5 %. Dříve se léčilo pouze pomocí léků.“
Jak relativně zdravý a nic netušící laik pozná, že jeho srdce není v pořádku?
„Při ischemické srdeční chorobě může přijít infarkt myokardu jako blesk z čistého nebe, v nejhorším případě může člověk náhle padnout mrtev třeba na ulici. Obyčejně to začíná známou angínou pectoris. To znamená námahovými, klidovými, nebo chladovými bolestmi na prsou, které mohou vystřelovat do levé paže, případě do dolní čelisti. Také se to může projevovat zvýšenou námahovou dušností.“
Pokud má někdo angínu pectoris, co může podniknout pro to, aby se nemoc pokud možno nezhoršovala?
„Tomu se říká sekundární prevence arteriosklerózy. Čili nekouřit, léčit si vysoký krevní tlak, dostatečně se pohybovat a zdravě se stravovat. Primární prevence je to, co máme dělat již od dětství, abychom nemoci předešli. Pokud někdo angínou pectoris onemocní, neznamená to konec všeho, naopak to znamená začátek něčeho nového. Konkrétně zdravého životního stylu, se kterým mohou pacienti několik dalších desítek let žít.“
Existuje pro infarkty nějaká věková hranice?
„Neexistuje. Rodiny s těžkou genetickou zátěží, mohou mít infarkty již kolem třicátého roku života, i dříve.“
Pokud člověk infarkt prodělá, musí omezit fyzický pohyb nebo sport?
„Pokud je infarkt léčený moderní invazivní metodou, jsou věnčité tepny v pořádku. A pohyb je jedna z věcí, které jsou součástí prevence arteriosklerózy, takže se doporučuje. Záleží na tom, jaké je postižení a jak funguje srdeční komora. Limitem je samozřejmě to, na co ten člověk stačí.“
Mezi laiky je rozšířený názor, že daleko nebezpečnější je tzv. zadní infarkt. Je tomu opravdu tak?
„Není. Každý infarkt je špatný.“
Dnes už je termín bypass téměř běžný. Jaká je náročnost této operace?
„Dnes je to zcela rutinní operace, asi jako kýly nebo žlučníku. Není na ní nic experimentálního a pacient odchází z nemocnice mezi pátým až sedmým dnem, kdy odjíždí na rehabilitaci.“
Vy osobně jste provedl první transplantaci srdce v roce 1991. Kdy byla u nás provedena ta úplně první?
„První transplantaci srdce u nás provedl v roce 1984 pan profesor Firt. Já jsem byl v té době v Americe. Jako operatér jsem začal transplantace dělat v roce 1991. Srdce i plic.“
Kolik transplantací srdce jste zhruba provedl?
„Já jsem to nepočítal, ale asi kolem dvou set. V celém IKEM od toho roku 1984, kdy jsme začali, jich máme udělaných zhruba kolem devíti set padesáti.“
Odbočím od odborného tématu a zeptám se, jak takový špičkový chirurg vlastně relaxuje? Vím, že vaší zálibou je běh, máte i jiné koníčky?
„Říkám, že život je krásná barevná vitráž, která má spoustu barevných sklíček. Že život je velice pestrý a já si ho snažím užívat v celé šíři. Kromě kardiochirurgie je mým hlavním koníčkem sport, vnoučata a staré věci. To znamená staré motorky, auta, knihy, staré mapy…“
5 nejrizikovějších faktorů
Ischemická choroba srdce neboli arterioskleróza je způsobena tzv. rizikovými faktory. Je jich zhruba 250, z nichž je několik skutečně zásadních. Některé můžeme ovlivnit, jiné ne.
1. genetická predispozice, se kterou se člověk narodí
2. kouření
3. vysoký krevní tlak
4. cukrovka
5. vysoká hladina cholesterolu a mastných kyselin spojená s nadváhou „Jestliže jsme se narodili do rodiny, která je geneticky zatížená ve smyslu častých náhlých úmrtí na infarkt, k tomu ještě kouříme a neléčíme si krevní tlak, je jisté, že dostaneme infarkt,“ vysvětluje prof. Jan Pirk.
5 fotografií
