Popálená Sára (7) plakala: Maminko, proč to tak bolí!

Sára si užívala bezstarostné dětství. Stačil okamžik a její život se rázem změnil. Současnou podobu Sáry si její rodiče nepřáli zveřejnit.

19. října 2006 • 02:00

PRAHA – Obě tváře, krk, ramena, záda, zadeček i ručičky! Na všech těchto místech hyzdí Sáru Zachovou (7) rudé vystouplé jizvy, slité do obrovských ploch.

To vše jako důsledek nepochopitelné nezodpovědnosti učitelek v mateřské školce v Korycanské ulici v pražských Čimicích, kde málem zaživa uhořela. Dětství malé Sáry skončilo na podlaze umýváren školky loni 26. dubna. Od té doby se snaží o návrat do běžného života…

Malá Sára pobíhá po bytě a vypadá šťastně. Rodiče ji vedou k tomu, že není žádná chudinka. „To jsou lidé, kteří nemají nohy, nevidí nebo neslyší. Ty tohle všechno můžeš, Sárinko,“ říkají, když ji někdo začne litovat. Péče o dceru jim zabere takřka celý den. V domácích podmínkách, se zapůjčenými přístroji a drahými mastmi a pomůckami, které si z většiny hradí sami.

Ven chodila zpočátku Sára jen za šera či za deště, na jizvy totiž nesmělo dopadnout slunce. Dnes už ven může – namazaná opalovacím krémem s faktorem číslo 100. „Za poslední rok se jizvy zlepšily tak o deset procent. Dokud je ale jakákoli naděje na zlepšení, budeme bojovat,“ říká odhodlaně Sářina maminka Michaela. Sáru ještě čeká řada operací, příliš nadějí však lékaři stejně nedávají. „Řekli, že máme zapomenout na filmy, že to vždycky bude léčba jizvy jizvou. Prý není ani jisté, že to naopak nebude ještě horší,“ podotýká Sářin tatínek Michal Zach.

Rodiče se dceru snaží připravovat na to, co ji čeká. „Zatím si nestěžuje, ještě to nechápe. Nevíme ale, co se odehrává v její hlavě, bojíme se, co bude v pubertě, až pochopí, že ty jizvy prostě nezmizí,“ řekl Michal Zach. „Když jí děda nedávno řekl »Pojď sem, ty moje herečko«, odpověděla, že nemůže být herečka, protože už není hezká,“ řekla Sářina maminka. „To se pak rychle otočíte zády, protože vám tečou slzy, nemůžete tomu zabránit a nechcete, aby to viděla,“ říká.

„Když Sára plakala a žadonila »Maminko, už ne, to strašně bolí«, tisíckrát jsem měla chuť zvednout telefon a dát to poslechnout učitelkám. Vzaly jí dětství. Někdy to docela zvládám, pak mě ale Sára dostane, když se třeba zeptá »Maminko, a proč tam paní učitelky nechaly hořet ty svíčky?«. To pak zase probrečím celou noc,“ dodává Sářina maminka.

Takhle to bylo…

PRAHA – Na Sáře Zachové se 26. dubna 2005 po půl deváté ráno vzňala od zapálených svíček paruka z koudele, která byla součástí kostýmu – ten den měly děti slavit čarodějnice. Utrpěla popáleniny 2. a 3. stupně na čtvrtině těla.
Sára prodělala řadu transplantací kůže. Obden byla v narkóze, trpěla nelidskými bolestmi. Když se dostala z nejhoršího, musela se znovu učit chodit. Do konce života bude Sára mít trvalé následky.
Třem učitelkám soud uložil několikaměsíční podmínku za ublížení na zdraví z nedbalosti. Soudce konstatoval, že se snažily klamat soud. Mimo jiné totiž tvrdily, že Sářina maska se musela vznítit sama od sebe, že děti se k žádným hořícím svíčkám nemohly dostat. Vysvětlení se rodiče dodnes nedočkali. „Nikdo se neomluvil, nikdo neuznal chybu, místo toho jen samé lži a arogance. Učitelky nám dokonce vzkázaly, že za to můžeme sami, protože jsme Sáře dali kostým z vysoce hořlavého materiálu. Ve školkách se prý svíčky běžně používají, což nám ovšem nikdo neřekl a nás takový nesmysl vůbec nenapadl. Kostým už učitelky navíc dávno znaly a neměly žádné výhrady,“ řekl Sářin tatínek. Advokát Tomáš Sokol Sářiným rodičům radí, aby vymáhali bolestné a náhradu škody žalobou. „Nedovedu si představit, jak by se školka vyvinila. Jde o to, že jsem tam ráno dal dítě v pořádku, a čekám, že si ho odpoledne vyzvednu ve stejném stavu, a ne že mi ho vrátí ohořelé,“ podotkl Tomáš Sokol.

Co musí každý den udělat

6.30 budíček
6.35 Sáře musí maminka sundat z krku a rukou dlahy, které brání smršťování transplantované kůže, svléknout speciální stahovací tričko, kalhoty, obličejovou masku a rukavice, jež omezují obrovské jizvy v dalším růstu do výšky
6.50 sprcha, nastříkání poraněných míst silikonovým sprejem
7.10 oblékání stahovacího oblečení
7.20 snídaně
7.40 maminka odváží Sáru do školy
13.00 první léčebné procedury – stlačování postižených míst na kůži palci, tzv. promačkávání, které brání bytnění jizev a prokrvuje tkáň, a promazávání
14.30 Sára jde na angličtinu, nebo za kamarády
15.30 - 17.15 maminka Sáře místečko po místečku ošetřuje kůži elekromagnetickými impulzy a ozařováním léčebnými paprsky
17.15 Sára se učí, nebo si hraje
18.30 - 20.45 večerní procedura podobná té odpolední
20.45 Sára jde spát