V plechové kůži Jana Lucemburského! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

středa 26. ledna 2022

Svátek slaví Zora, zítra Ingrid

V plechové kůži Jana Lucemburského!

Rytíř Petr Theimer
Rytíř Petr Theimer (Aha! – Martin Pekárek, ara)

Tento měsíc uplynulo 700 let od korunovace válečníka a rytíře Jana Lucemburského (†50), otce slavnějšího Karla IV., na českého krále.

Jak by asi takový středověký rytíř reagoval na naši dnešní moderní dobu a jak by se naši současníci dívali na něj? Obě varianty jsme vyzkoušeli přímo v reálu. Rovnou ze 14. století do současného Tábora se vydal urostlý rytíř Petr a reportéři Nedělního Aha! byli u toho.

Platnéř, rytíř a šermíř Petr Theimer se pomalu soukal do zhruba pětadvacetikilových plechových plátů zbroje, upínal různé řemínky a chvílemi připomínal hokejistu před mistrovským zápasem. Mezi řečí nám vysvětlil, co přes devadesát procent smrtelníků neví, a přesto to mylně dál interpretují.

Že totiž brnění nejsou ve skutečnosti plechové pláty, do nichž se právě strojí, ale drátěná košile z drobných kovových kroužků. Když byl rytíř asi po půlhodině oblékání v plné zbroji, zkontrolovali jsme mu výstroj a vyrazili do mrazivých táborských ulic.

Muž v brnění se zastavil v několika obchodech a u stánku rychlého občerstvení si dal párek v rohlíku. Po cestě vyloudil úžas na tvářích mnoha kolemjdoucích, někteří se s ním dokonce nechali vyfotit. Byli jsme mu v patách a jeho cestu zdokumentovali. Kontrasty byly mnohdy až do očí bijící. Své poznatky, zážitky a pocity vám již rytíř Petr vylíčí slovy krále Jana Lucemburského...

Oblékání »do gala«

„Nejdříve jsem si musel ve zbrojnici vybrat vhodnou zbroj. Není to sranda, obléci si všechny ty plechové věci na sebe. Trvá mi to skoro stejnou dobu jako ženské, která se po ránu vypravuje do práce.“

V železářství pro nýtky

„První moje cesta vedla do toho krámu, kterému dnes říkáte železářství. Cestou si mě každý prohlížel jako nějaké zjevení, časem jsem si na to ale zvykl. Potřeboval jsem utáhnout dlouhou chůzí uvolněnou zbroj. Objednal jsem si pár nýtů do zásoby a kleště, ta fešná ženská za pultem ze mě nemohla spustit oči. Dokonce mi sama od sebe naolejovala zarezlé nýty. Ale ta její starší kolegyně se pro jistotu schovávala někde vzadu. Možná měla strach, abych ji nezamordoval. My žoldáci máme holt dlouhodobě špatnou pověst...“

Místo šenku okénko

„Trochu mi vyhládlo a z okénka na ulici jsem ucítil vůni něčeho uzeného. Ta masová špejle v pečivu nechutnala vůbec špatně, k duhu mi přišla i ta červená a žlutá kašička na povrchu. Skoro okamžitě jsem ale dostal žízeň.“

Krčma plná světýlek

„V krčmě bylo plno divných blikajících věcí, mě však okamžitě upoutala spanilá šenkýřka. Jmenovala se Denisa a zlatavý mok z jejích rukou chutnal jako křen. Hodil jsem pod přilbu několik číší a zblízka si prohlédl blikající almary. Vůbec mi to nelezlo do hlavy, zato chmelový nápoj ano. Před krčmou mi dokonce podklesly nohy a musel jsem se na chvíli svalit na dlažbu. Zase se to neobešlo bez vykulených čumilů.“

Pro lektvar na brnění

„Hlava mě bolí, jak kdyby mě do ní mlátili dva mohamedáni najednou. Musel jsem do nedaleké apatyky pro lektvar na brnění. Ne na moje oblečení, ale na brnění hlavy...“

Pro mastičky proti korozi

„Masti proti korozi prý máte v krámech zvaných drogerie. Nevěděl jsem, že tam máte i vozíky na meče a jiné zbraně, ale docela mi to uvolnilo ruce. Překvapilo mě, že žádnou mast na rez neměli, zato mě zaujaly ty malé kartáčky. Na čištění brnění budou vynikající. Ženská za pultem, opět velmi spanilá, mi nabízela ještě něco na zub. Prý se to jen žvýká, připadá mi to zbytečné.“

Ševče, prodej teplé boty

Při chůzi mrazivými ulicemi mě začaly pořádně zábst nohy. Rozhodl jsem se navštívit ševce, nové teplé škorně jsem stejně už dávno potřeboval. Jedny mi tam padly do oka – ševcová dokonce říkala, že by je dala za míň. Bohužel mi byly malé. O ženských už radši mluvit nebudu, jen bych se opakoval. Ty tu máte v tom jednadvacátém století opravdu švarné.“

Co je to za divného oře?

„Návštěva všech těch divných krámů a silný zlatavý mok mě docela zmohly. Nakonec jsem se vzal zavděk tím vaším samojezdícím, hlučným a smrdutým ořem. Co je to za pekelné zvíře? Nejezdí se na něm, ale v něm! Ale co už! Vrátím se s ním zpět do svého světa historie. V klidu si dám stříbrnou číši vína, sednu si u krbu a budu vstřebávat prožité zážitky...“

Kdo byl náš rytíř?

Rytíře Petra Theimera jsme vyzvedli v bohatě vybavené zbrojnici v Housově Mlýně, kde můžete nejen fotografovat, ale zbraně a zbroj si i vyzkoušet. Některé z nich měl na sobě i slavný herec Brad Pitt. Housův Mlýn totiž funguje jako táborská základna agentury A.R.G.O., oživující historii pro svět filmu, divadla a veřejnost.

Petr působí v agentuře nejen jako šermíř, ale i jako platnéř vyrábějící rytířskou zbroj. Tito znalci starých zbraní a jiných dobových doplňků nespolupracují jen s fi lmaři a divadelníky, ale pořádají i spoustu kulturních akcí spojených s historií – například rytířskou akademii A.K.A. pro děti i dospělé a historické festivaly, jako třeba Táborská setkání.

Jan Lucemburský (1296 – 1346)

Byl jedním z našich nejvýznamnějších panovníků, přitom je – coby Lucemburk – často označován za krále – cizince. Jeho korunovace českým panovníkem proběhla v únoru 1311, tedy před 700 lety. Dlouhých 36 let hájil českou zemi před vpády cizích žoldnéřů

– byl totiž odvážným rytířem a válečníkem. I jeho smrt byla velmi statečná. V posledních letech života ho postihla dědičná oční choroba, kvůli které oslepl. Přesto se vydal bojovat v bitvě u Kresčaku (Francie) v roce 1346. Pověst říká, že prohlásil: »Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.« Nechal se svými nejbližšími nasměrovat do nejkrvavější vřavy, kde – slepý a vlastně bezbranný – nakonec i zemřel.



Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.