Psychiatra Jaroslava Zvěřiny jsme se zeptali: Doktore, mám depresi! Co s tím? | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 29. března 2024

Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt

Psychiatra Jaroslava Zvěřiny jsme se zeptali: Doktore, mám depresi! Co s tím?

Deprese jsou na podzim velmi časté. Souvisejí také s úbytkem světla.
Deprese jsou na podzim velmi časté. Souvisejí také s úbytkem světla. (Aha! – Daniel Černovský, Profimedia.cz)

S podzimem přichází pravidelně i období stresů a depresí. Mnozí z nás těžce snášejí konec slunného léta, nastupující chladné počasí a zkracující se dny. Převládá splín, špatná nálada a u některých jedinců i těžké deprese. Dá se těmto stavům zamezit, nebo je alespoň zmírnit? Co je to vlastně deprese a jak se s ní vypořádat? Na odpovědi na tyto otázky jsme se zeptali osoby nejpovolanější, psychiatra a sexuologa docenta Jaroslava Zvěřiny CSc. z pražského Sexuologického ústavu VFN a 1. LF UK Apolinářská.

1. Co je vlastně deprese a jak vzniká?

„Deprese znamená patologický pokles nálady. Někdy je velmi nesnadné odlišit od sebe skutečnou depresi a rozladěnost nějakým momentálním problémem. Může vznikat jako reakce na nějaké negativně hodnocené zážitky nebo neurotickým zpracováním zcela normálních životních situací. Uvádí se, že nejméně třetina populace má někdy v životě depresivní náladu chorobné hloubky. Jde tedy o jev velmi rozšířený.“

2. Proč se deprese dostavují nejvíce právě na podzim?

„Sezonní výskyt zejména těch zmíněných depresí je známý. Kromě podzimu patří k rizikovým obdobím též jaro. Tedy roční doby charakterizované výraznými proměnami počasí a také změnami v pracovních a rekreačních činnostech. Ony tyto sezonní změny vždy přinášejí nějaký stres. Podzim zcela typicky přináší kratší dny, a snižuje se tedy doba denního osvitu. Vztah k působení světla deprese mají. Vždyť jedna z možných léčebných metod spočívá ve vystavení depresivních jedinců intenzivnímu světlu žárovek.“

3. Trpí jimi častěji ženy, nebo muži?

„Podle statistik je depresivní nálada častější u žen než u mužů.. Může tomu tak být též proto, že ženy s touto poruchou nálady častěji vyhledají lékaře. Na druhé straně dokonané sebevraždy podmíněné depresivní náladou jsou jednoznačně častější u mužů než u žen.“

4. Jak se deprese projevuje fyzicky?

„Depresivní nálada nemusí být na člověku na první pohled patrná. Obvykle však skleslého a deprimovaného jedince prozradí chudá pantomimika, přehnaně beznadějné reakce v běžných situacích. Tělesné potíže vyvolává zejména taková depresivní nálada, která se projevuje organickými příznaky. Jde zejména o celý soubor nejrůznějších psychosomatických postižení. Depresivní nálada zhoršuje onemocnění srdce a cév, může vést k žaludečním vředům a také k sexuálním poruchám.“

5. Co proti tomu může postižený sám udělat?

„Jeli pokles nálady jen lehký, lze jej řešit například změnou životního stereotypu, nějakým rozptýlením a podobně. Jeli ovšem depresivní nálada hlubší a vede třeba až k myšlenkám na sebevraždu, velmi varujeme před samoléčením. Je třeba vyhledat odborníka.“

6. Co kromě léků může pomoci?

„Depresivní nálada prakticky vždy v nějaké časové perspektivě odezní. Jen opravdu lehké deprese můžeme překonat sami svou vůlí a hledáním těch pozitivnějších stránek života. Mnoho se neosvědčuje, abychom se depresí postiženého člověka pokoušeli »léčit« třeba alkoholem nebo nějakou sexuální avantýrou. Je naopak důležité nechat takového člověka »se vypovídat«, a tak získat též cenné informace o povaze poruchy.“

7. Může pomoci sex?

„Sex je cenným zdrojem pozitivních emocí a slušný partnerský sex je pak zdrojem citové stability mužů i žen. U těžších depresí však sexuální aktivity může rušit zmíněná sexuální dysfunkce. U velmi těžkých úzkostných depresí pozorujeme někdy u pacientů nutkavé sexuální excesy, většinou masturbační. Snad s cílem poněkud utlumit trýznivé emoční stavy. Je také skutečností, že mnohé medikamenty, kterými se léčí depresivní nálada, mohou mít negativní vliv na sexuální funkce.“

8. Jak se nejlépe chovat k lidem v depresi?

„Depresivní jedinci velmi špatně reagují na pokusy okolí nějak je »rozveselit«. Nejrozumnější strategií pro zacházení s nimi je veliká ohleduplnost a nevtíravé signály o tom, že se má se svými problémy smutkem zasažený člověk komu svěřit. Velkým problémem i pro zkušené profesionály je včasné rozpoznání rizika sebevražedného pokusu. Mnozí depresivní lidé totiž svoji smutnou náladu »disimulují«, tedy předstírají náladu spokojenou, nebo dokonce okázale veselou.“

9. Jak se pozná hranice, kdy už je třeba vyhledat pomoc lékaře?

„Každý nápadně skleslý člověk, který se bez zřejmého důvodu straní společnosti a třeba jen občas pronese něco hodně pesimistického a smutného, může být jedincem patologicky depresivním. Klinické zkušenosti ukazují, že okolí dokáže přimět k návštěvě psychiatra nejčastěji jedince, kteří vysloveně selhávají v běžném společenském či pracovním životě. Depresivní jedinci, kteří svůj trýznivý smutek překonávají bez větších problémů, často nevzbudí pozornost okolí. Je to škoda, protože moderní antidepresivní léčba dovede dnes těmto pacientům velmi účinně pomoci.“

10. Jak rychle zapůsobí předepsané léky?

„Ani nejmodernější antidepresivní léky nezaberou okamžitě. Vyžadují k plnému účinku obvykle dva až tři týdny. Chorobně smutný pacient pak někdy zbytečně přeruší užívání medikamentů, které dosti rychle »nezabraly«. Také z tohoto důvodu je u těžších depresí vhodnější zahájit léčbu na nemocničním lůžku. Ostatně ani ta nejúčinnější medikamentózní léčba deprese nemusí pomoci vždy a každému pacientovi. U zvláště úporných depresivních stavů pak nezbývá, než zkusit stav překonat jinou léčbou.“

11. Jsou léky na depresi návykové?

„Moderní antidepresiva nepředstavují velký problém ve vztahu k lékové závislosti. Mnohem »návykovější« jsou léky tlumící úzkosti (anxiolytika), nebo léky proti nespavosti (hypnotika).“

12. Jak často vyústí deprese v sebevraždu?

„Dokonané sebevraždy a hodně radikální sebevražedné pokusy jsou většinou výsledkem hluboké deprese a zoufalství. Uvádí se, že nejméně tři čtvrtiny mužů a žen, léčených pro hlubší deprese, uvažuje o sebevraždě. Ročně u nás končí svůj život sebevraždou více než 300 žen a více než 1200 mužů.“

13. Může deprese přerůst v dlouhodobé onemocnění?

„Ano, depresivní nálada může přetrvávat poměrně dlouhou dobu. Zejména u těch pacientů, kde jsou medikamenty málo účinné a dokáží jen zmírnit hloubku deprese, aniž by ji zcela odstranily.“

Jaroslav Zvěřina

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.