Dešťovky vylezly ven a odborníci tvrdí: Včera byl žížalí den!
Také jste včera poprvé po dlouhé zimě viděli na svých zahrádkách, ale i cestách a silnicích desítky žížal? Není divu! Tihle malí půdní živočichové totiž včera měli svůj žížalí den! Takových dnů je přitom za rok maximálně deset. Žížalky se při nich vydávají hledat nové teritorium a také partnera.
Pokud jste si už od základní školy mysleli, že žížaly se po dešti derou z půdy na povrch jen proto, aby se v hlíně neutopily, pak vám učitelé řekli jen částečnou pravdu. Hlavní důvod je totiž úplně jiný. „Žížaly nevylézají po každém dešti, ale jen v takzvané žížalí dny. Ty jsou poměrně vzácné. Bývá jich nejvýše deset za rok, třeba loni ale byly jen tři,“ vysvětlil pro Aha! docent Václav Pižl z Ústavu půdní biologie v Českých Budějovicích.
A jak takový typický žížalí den vypadá? Nastává v časných ranních hodinách po silně deštivé noci. Musí být pošmourno. Slunce nesvítí a je velká vzdušná vlhkost. Žížaly vylézají ven, protože pro své záměry mají ty nejlepší podmínky. Slunce by je totiž zabilo. „Žížala obecná neboli dešťovka z půdy běžně nevylézá. Pouze vystrčí fialovočerveně zbarvenou přední část a do díry si vtahuje potravu. Ve správný žížalí den se ale vydává hledat nové kvalitní teritorium a také pátrá po partnerovi a snaží se rozmnožit,“ popisuje Pižl.
Pokud se žížala pohybuje v půdě, moc toho za rok nenaleze. „Za rok žížala uleze tak 4 až 10 metrů. To se ale změní v žížalích dnech, kdy podle výzkumů urazí hravě i sto metrů,“ dodal Pižl.
Co možná o dešťovce nevíte
-
měří až 30 cm
-
má velkou regenerační schopnost, konec těla po přetrhnutí dorůstá
-
klade 1 kokon s jedním zárodkem za měsíc
-
nesnáší UV záření
-
v přední části těla má hmatový prstík, pomocí kterého se orientuje
