15 zajímavostí o sněhu: Krása, která nás potrápila!
Poslední týdny nám dalo to, čemu říkáme sníh, pořádně zabrat. Kalamity, kolapsy dopravy v městech, zničené střechy domů, popadané stromy, ztráty na lidských životech. Sníh v posledních dnech proklínal nejspíš každý. Sníh je jedním z kouzel přírody, které si zaslouží obdiv! Podívali jsme se na sníh velmi podrobně a také zjišťovali jeho největší zajímavosti.
1. Vzniká v mracích
Když uvnitř mraku začnou mrznout miniaturní kapičky vody, stávají se z nich ledové krystalky. Ty se pak lepí jeden na druhý a tvoří to, čemu říkáme sněhová vločka. Ta už je zpravidla příliš těžká, a tak působením gravitace vypadne z mraku a míří k nám dolů na zem. Aby se sníh v mraku vytvořil, je nutná správná kombinace teploty, tlaku a vlhkosti.
2. Nikdy stejné vločky
Sněhové vločky mají nejčastěji podobu šestiramenných hvězdiček a zajímavé je, že nikdy nemohou být dvě úplně stejné. Jak říká herec Pavel Liška ve filmu Venkovský učitel: „Příroda dělá jen samé originály.“
3. Sníh není bílý, ale...
Věřte, nebo ne, sníh není bílý, ale průhledný. Jednotlivé krystaly, které mají ostré hrany, v sobě lámou světlo všemi směry a lidské oko vše zaznamenává jako bílou barvu. Často nám proto sníh přijde bílý nebo dokonce jemně do modra. Záleží také na tom, kde žijete. Pokud je půda do červena, budete mít pocit, že sníh má nádech růžové.
4. Největší sněhulák
Největšího sněhuláka postavili obyvatelé městečka Bethel v americkém státě Maine. Bylo to v roce 2008 a sněžný obr měřil 38 metrů a jeho ruce tvořily stromy o délce 8 metrů.
5. Vločka o průměru 38 cm
Běžná sněhová vločka je velká od 0,5 do 1 cm. Největší vločka, která kdy byla zaznamenána, spadla v roce 1887 v americké Montaně a měla průměr přes 38 centimetrů. Je také zapsána v Guinnessově knize rekordů.
6. Co určuje tvar vločky?
Vědci dokázali, že na to, jaký bude mít vločka tvar, má zásadní vliv teplota, při níž se voda mění v ledové krystaly. Čím nižší je teplota (samozřejmě pod nulou), tím je vločka jednodušší. Nejčastější šestiramenné vločky vznikají při teplotách mezi 0 až 4 °C, pětiramenné vločky mezi 4 až 6 °C a tak dále. Čím je teplota hlouběji pod bodem mrazu, tím je vločka také menší.
7. Sníh v tropech
Jedním z mála vrcholů u rovníku, který má stálou sněhovou pokrývku, je Kilimandžáro v Tanzanii.
Hora Kilimandžáro v Tanzanii.
8. Jakou rychlostí padá k zemi?
Průměrná rychlost padající vločky je 1,7 metru za sekundu. Rychlost pádu ovlivňuje velikost vločky, okolní teplota a také znečištění ovzduší.
9. Energie atomové bomby
Během jedné sněhové bouře spadne na zem zhruba 40 milionů tun sněhu, což je, přepočteno na energii, ekvivalent 120 atomových bomb.
10. Strach ze sněhu
Stejně jako se většina z nás chorobně bojí pavouků nebo hadů, existuje nemálo lidí, kteří se bojí sněhu, ledu i mrazu. Tento druh fobie má dokonce svůj název – pagofobie. Tyto dny jsou pro lidi trpící touto fobií doslova prokletím.
11. Miliardy molekul vody
V jedné sněhové vločce je více než 180 miliard molekul vody.
12. Země věčného ledu a sněhu
Celých 12 % povrchu Země je celoročně pokryto sněhem nebo ledem. Jedná se zároveň o největší zásobárnu sladké vody.
13. Největší sněhová nadílka
Přesně 4,8 metru sněhu najednou napadlo mezi 13. a 19. únorem 1959 v americké Kalifornii. Sníh tehdy doslova zasypal většinu domů a na dlouhé týdny oblast naprosto ochromil.
14. Nejlepší sněhové koule
Nejkvalitnější sněhové koule vyrobíte při teplotě 0 °C. Lepší je sníh z nižších vrstev sněhové pokrývky.
15. Sněžný robot
Japonští vědci stále přicházejí s různými »zlepšováky«. Teď vynalezli robota, který »žere« sníh – zkrátka se pohybuje po ulicích řízený GPS navigací, odstraňuje sníh z chodníků a tvoří z něj úhledné kostky. Pracovníci komunálních služeb poté jednotlivé kostky sbírají, aby město zůstalo čisté.
Japonský robot, který »žere« sníh.
