Míša (2,5) - Velký bojovník s rakovinou!
PRAHA – Míšovi Walterovi z Mostu nejsou ani tři roky. Za sebou už má ale léčbu zhoubného nádoru nadledvinky a navíc i transplantaci kostní dřeně... Včera s dětmi, kterým transplantace zachránila život, poděkoval doktorům z FN Motol v Praze. Právě tam před 20 lety první transplantaci u dítěte v Česku provedli.
Musel podstoupit i transplantaci kostní dřeně!
Míša byl až do loňského května zdravý kluk. „V 18 měsících mu najednou natekla tvářička. Lékaři si mysleli, že je to zánět slinné žlázy, dali mu antibiotika,“ vypráví maminka Michaela. Po týdnu se ale nic nezlepšilo, a navíc se mu zvětšily uzlinky na krku. Rodiče proto vyrazili do Motola.
„Tam nám po vyšetření řekli, že naše dítě má zhoubný nádor nadledvinky a na tvářičce má metastázu,“ říká Michaela. Míša musel ihned podstoupit osm chemoterapií, operace možná nebyla. „Léčbou se naštěstí nádor zmenšil a bylo možné jej odoperovat,“ popisuje Michaela.
Tím ale drobeček vyhráno neměl... „Dál nás čekala transplantace kostní dřeně. U Míši se objevila i porucha krvetvorby, kterou nebylo možné jinak vyléčit,“ dodává.
Míša ještě třítýdenní ozařování a od dubna mu lékaři na půl roku naordinovali tzv. bioléčbu. „Nyní čekáme na další vyšetření, kde se zjistí, zda se to nevrátilo. Třetina dětí se vyléčí, ostatním se nádor po 3 měsících, ale i po třech a více letech vrací,“ říká tatínek Milan.
Nejen leukemie
Transplantace kostní dřeně se nevyužívá jen při léčbě leukemie, ale i jiných nemocí krvetvorby.
Znamená vysokou šanci na vyléčení, bez ní je naděje na přežití minimální. V Česku první transplantaci u dítěte provedli v Motole 28. listopadu 1989. Od té doby pomohli více než 500 dětem.
Vendula Svobodová: Vzpomínka na smrt dcery
PRAHA – Na setkání rodičů v FN Motol se včera objevila i Vendula Svobodová, jejíž dcera Klárka (†4) boj s nemocí krve prohrála. Svobodová, která jako ředitelka nadace Kapka naděje sehnala po smrti své dcery na léčbu podobně nemocných dětí v Česku už 107 milionů, vzpomínala na smrt své dcerky.
„Pamatuju se na ten moment, kdy za námi zapadly ty těžké dveře na oddělení v Motole. Bojovali jsme tam s Klárkou dva a půl roku a bohužel boj byl marný. Jsem tu dnes za všechny, kteří neměli štěstí a transplantace se prostě nepovedla. Organismus mé dcery byl už tak strašně unavený a dlouhou léčbu nemohl snést. Tady z toho místa bych chtěla poděkovat, i když ten člověk to už neuslyší, poděkovat (náhle se jí zlomil hlas) svému muži. Tenkrát, ač měl vysoký věk a i když nám to trochu rozházelo vztah, tak dokázal při té malé holčičce stát. Přeji vám hodně zdraví a štěstí a co nejmíň zkušeností, které mám já. A pokud můžete pomoci nemocným dětem, udělejte to, prosím.“
12.6.2009
