DOVOLENO, SEČTENO, JE PO EUROVOLBÁCH... 15 otázek a odpovědí | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 29. března 2024

Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt

DOVOLENO, SEČTENO, JE PO EUROVOLBÁCH... 15 otázek a odpovědí

 (ČTK/Igor Šefr)

PRAHA – Je dobojováno. Evropa si na dalších pět let rozdala karty. Politické strany po celé EU tak mohou slavit či zpytovat svědomí, kde udělaly chybu. V Česku jasně vyhrála ODS o 9 procent před ČSSD. Do europarlamentu se dostali i lidovci a komunisté. Totálně pohořela Strana zelených, získala jen 2 procenta hlasů.

Po krajských volbách se radoval Paroubek, teď je na koni Topolánek

 

Společným jmenovatelem eurovoleb byla nízká volební účast a vítězství pravice. Voliči tak dali jasně najevo, že řešení hospodářské krize v podání levice není to, co by si pro Evropu přáli.

I na české politické scéně to voliči svým stranám pěkně spočítali. A pro mnohé to nebyly příjemné počty. Po podzimním oranžovém tsunami tak nad Českem vzlétli modří ptáci.

Kliknutím zvětšete

  1. Proč neuspěla ČSSD?
    Určitě se na tom podepsala nízká volební účast. Část voličů ČSSD k volbám přišla, ale volila jiné strany, a to proto, že byli znechuceni kampaní, která se před volbami vedla. A to nejen kampaní ČSSD, ale obecně úrovní celé kampaně. Voliče ČSSD odrazuje, pokud strany mezi sebou vedou agresivní boj, což se stalo. Sociální demokraté silně propadli ve středních Čechách. Ukazuje se, že způsobem, jakým David Rath kraj vede, spíše ubližuje ČSSD.
  2. Ublížilo ČSSD i to, že svrhla vládu?
    Ano. Dokonce i v průzkumech, které vznikly krátce po pádu vlády, se ukázalo, že i mezi voliči ČSSD to nebyl zrovna vítaný krok. Dost voličů ČSSD Topolánkovu vládu nemělo rádo, ale zároveň se ukázalo, že to poškodilo prestiž ČR v EU.
  3. Jaký vliv na výsledek voleb měla vajíčková válka?
    Pokud záměrem organizátorů vajíčkových bitev bylo, aby ČSSD dostala méně hlasů, tak se jejich mise bezezbytku naplnila. Vajíčková aféra ale voliče spíše odradila, v tom ublížila ČSSD. Bylo to také varování pro sociální demokraty, aby se více pokusili komunikovat s mladými lidmi přes internet, Facebook atd.
  4. Proč neslavili v ODS?
    ODS určitě nechce vyvolat negativní reakci veřejnosti. Lidé by si mohli říct – když teď zvítězila ODS, tak musíme přijít v říjnu k volbám a vrátit jí to tím, že podpoříme ČSSD.
  5. Co tedy výsledek eurovoleb bude znamenat z hlediska říjnových voleb do Sněmovny?
    Volby do Sněmovny budou zcela jiné. Očekává se jiná volební účast, měla by přesáhnout 50 procent. ODS tedy nemá zdaleka vyhráno, vyšší účast by mohla pomoci ČSSD. Hodně bude záležet i na vývoji hospodářské krize a samozřejmě předvolební kampani. Mohlo by ale opět dojít k volebnímu patu jako v roce 2006.
  6. Proč neuspěli zelení?
    Dlouhodobě je to výsledek Bursíkovy politiky. Strana měla vždy slabé voličské jádro a to si Bursík ještě znechutil tím, jak stranu vedl. Zklamal voliče tím, že se uvnitř strany choval stejně jako »šíbři« velkých stran. Zelení obecně zanechali špatný dojem. Napětí ve straně trvalo příliš dlouho a změna, ke které se odhodlal šéf Bursík, proběhla v nešťastnou chvíli.
  7. Jaký bude Bursíkův osud?
    Za volební neúspěch zelených je osobně zodpovědný. Včera vpodvečer na svou funkci šéfa strany rezignoval. Jeho setrvání v čele by zelené asi i nadále oslabovalo. Zelení ale nemají žádnou další výraznou osobnost, která by stranu mohla prezentovat navenek. Ve volební úspěch strany při podzimních sněmovních volbách už věří málokdo.
  8. Proč propadly malé strany?
    Doplatily na neschopnost dohodnout se na vytvoření koaličního projektu. I když získaly dohromady 25 procent hlasů, žádná z nich se do europarlamentu nedostala.
  9. Proč všude v Evropě byla nízká volební účast (a hlavně v nových státech)?
    Země se neztotožňují s institucemi EU. V nových státech je pesimismus a skepse vůči EU.
  10. Proč v Evropě vyhrála pravice?
    Jeden z důvodů je ten, že mezi pravicovými stranami převládá spíše kritický pohled na současný stav EU. Voličům se EU zdá příliš těžkopádná, nákladná a byrokratická. Druhým důvodem je hospodářská krize. Všude v Evropě se ukazuje, že socialisté obecně předkládají staré recepty na její řešení. Nedokázali totiž zaujmout voliče novými recepty. Spousta lidí už nevěří tomu, že krize se dá vyřešit zvyšováním státních výdajů. Levicové strany se projevovaly proevropsky, ale nenabízely řešení.
  11. Co bude výsledek voleb znamenat pro leviciv Evropě?
    Už delší dobu se ukazuje, že levice je programově vyprázdněná. Jejich program je zastaralý. Levicové strany musejí najít nové recepty na řešení politických problémů než ty, které používají doposud.
  12. Posílili extremisté?
    Ano, nárůst sympatizantů s extremismem je patrný v celé Evropě. Důvodem je i současná hospodářská krize. Lidé totiž hledají viníky. A těmi jsou podle nich i menšiny – přistěhovalci, Židé, Romové apod. Dalším důvodem byla malá voličská účast. V Evropském parlamentu tak přibude krajně pravicových poslanců. Extremistické strany bodovaly například v Nizozemsku, Maďarsku, na Slovensku, ve Velké Británii nebo Dánsku. Česká extremistická Dělnická strana se do europarlamentu nedostala, ale díky volebnímu výsledku přes jedno procento získá přibližně tři čtvrtě milionu korun.
  13. Kdo na volbách vydělal?
    Z parlamentních stran na letošních volbách do Evropského parlamentu vydělala jen KDU-ČSL. Do kampaně investovala pět milionů, za hlasy dostane o více než 400 tisíc korun víc. Naopak největší ztrátu utrpěla ČSSD, podobně jako při minulých volbách před pěti lety, tzn. nejméně 30 milionů korun. Pro zajímavost – ODS stála volební kampaň podle europoslance Jana Zahradila 50 milionů korun, prodělala tedy necelých 28 milionů...
  14. Kolik peněz dostanou strany za volby?
    Pokud strana ve volbách přesáhla jedno procento získaných hlasů, získává za každý hlas státní příspěvek ve výši 30 korun. Letos na něj dosáhlo 13 stran. Celkem stát stranám vyplatí přes 66 milionů korun.
    ODS .....................................22 258 380 Kč
    ČSSD ...................................15 843 960 Kč
    KSČM ..................................10 037 310 Kč
    KDU-ČSL ...............................5 413 530 Kč
    Suverenita .............................3 015 420 Kč
    EDS ........................................2 044 560 Kč
    Věci veřejné ..........................1 699 080 Kč
    Starostové a nezávislí ..........1 619 520 Kč
    Strana zelených ....................1 458 630 Kč
    SNK ED ..................................1 174 980 Kč
    Svobodní ..................................895 380 Kč
    Dělnická strana ........................761 040 Kč
    Pravý blok ................................708 360 Kč
  15. Kdo dostal nejvíce preferenčních hlasů?
    Nejúspěšnějším kandidátem českých voleb do Evropského parlamentu se stal bývalý moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský (na snímku). Dostal nejvíce preferenčních hlasů – podle údajů Českého statistického úřadu to bylo téměř 105 000 hlasů. Tošenovský byl dvojkou na kandidátce ODS. Díky preferenčním hlasům předstihl jejího lídra Jana Zahradila, který jich dostal skoro 66 000 a stal se v tomto směru druhým nejúspěšnějším kandidátem.
Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.