Začala topná sezona - Češi končí s plynem...

Důvod je jasný – cena. „V posledních letech instalujeme stále častěji lidem dva kotle. Vedle plynového nebo elektrického kotle si hlavně obyvatelé venkova, tam je to téměř pravidlem, nechávají instalovat i kotel na uhlí nebo dřevo. Mají to jako pojistku pro případ, že by cena plynu nebo elektřiny vyletěla tak vysoko, že by na to už neměli, tak aby si ještě stále mohli zatopit »postaru«,“ řekl Aha! Stanislav Stach ze společnosti Aqua-Invest Praha, která se mimo jiné zabývá instalací topení. Zároveň dodal, že poměr kotlů na uhlí a na dřevo je ve prospěch uhlí.

Dřevo ale zažívá neustálé návraty – vždy, když zdraží plyn nebo elektřina. Dřevo je dosud relativně levné, a také se v poslední době zdokonalily kotle na biomasu, takže jejich obsluha je pohodlnější. Dřevo a ostatní biomasu, tedy dřevěné palety, brikety, štěpku, ale i slámu a obilí, čeká podle odborníků ještě velký rozvoj. Zejména proto, že se ně nevztahuje ekologická daň.

Kromě využívání osvědčených způsobů využívají Češi různá vylepšení ekologických možností topení. Je jím například akumulovaná elektrická energie, tedy že akumulační kamna se přes noc nabijí levným nočním proudem a elektřinu pak užívají k vytápění i přes den.

..místo plynu topí slámou!

ROŠTÍN – Lidé z Roštína na Kroměřížsku se nestrachují, o kolik podraží plyn nebo uhlí. Místo toho se chystají zastřešovat bazén. Energie je totiž netrápí od té doby, co jejich vesnici vytápějí balíky slámy!

Všechno začalo tím, že do vesnice nemohl být zaveden plyn, takže obec nedostala ani dotaci na plynofikaci. A tak se vrhli do topení slámou. „Hodně nám pomohli Dánové, Němci, Rakušané, ale i fond ministerstva pro místní rozvoj,“ řekl starosta Radovan Man. Pět let se nápad připravoval, a než kotel vytopil první domácnosti, proběhla tři volební období. Ekologický projekt stál celkem 105 milionů korun.

Jeden slisovaný balík váží bezmála tři sta kilogramů a obec vyjde na 230 korun. Je z jedné třetiny tvořen řepkou, zbytek je pšeničná sláma. „Topí se od září do května. Za topnou sezonu spotřebujeme asi 1200 tun paliva,“ tvrdí Man.

Spotřeba balíků slámy je různá. „Například před příchodem mrazu je spotřeba okolo tří balíků slámy za den. V nejkrutějších mrazech jich kotel spálí i 29.“

I s odpadem mají v Roštině velké plány. „Popel z kotle je velmi kvalitní, v současné době probíhají zkoušky a certifikace jedné soukromé společnosti, která do něj přimíchává odpadové bílkoviny. Celé by to pak mohlo sloužit jako velmi kvalitní hnojivo. Obsah škodlivin je v popílku tisíckrát menší, než předepisuje norma,“ řekl Man.

V současné době mají Roštínští na kotli značnou výkonovou rezervu, a tak zavedli i vytápění obecního bazénu. „Celkem má kotel výkon 4 MW. Při plném vytížení, třeba v zimě, využíváme sotva polovinu výkonu. Vyhřívání bazénu je příjemné zejména v pozdním jaru, kdy ráno i večer jsou teploty velmi nízké. Nyní máme v plánu bazén zastřešit, abychom ho mohli využívat i v zimě,“ dodal.

Autor: (nek)
Foto Aha! – Josef Mašek