Unikátní výzkum mezi Čechy: V pití piva a pojídání knedlíků jsme mistři... Ovšem už nám chutnají i saláty!

Knedlíky jsou prostě hit! Své o tom vědí i ve Vlčí Habřině na Pardubicku. Tady se knedlíky vyrábějí na různé způsoby. Nejoblíbenější jsou ty houskové.

Češi knedlíky milují, a to na všechny způsoby. Kulaté dobroty nemohou chybět na jídelním lístku v žádné tradičné české restauraci ani v hospůdce »čtvrté cenové skupiny«. A vepřovou se zelím si bez nich vůbec neumíme představit.

„Vyrábíme denně ručně zhruba sedm tisíc pět set kusů houskových knedlíků a zásobujeme hlavně východní Čechy a obchody Globus nebo Kaufland,“ popsal vedoucí firmy Knedlíky Kadavý Miroslav Kadavý. Výroba tradičních knedlíků je pořádná fuška. Ty houskové má na starost osmnáct zaměstnankyň, které denně zpracují i tři tuny mouky!

Správný knedlík se vyrábí z hrubé pšeničné mouky, vajec, kvalitních kvasnic, opražených houskových kostek, vody, soli. Voda i mouka přitom musejí mít správnou teplotu, aby knedlíky dobře kynuly.

Každá z pracovnic se stará o určitou část výroby, některá připravuje těsto, jiná válí knedlíky, další je vaří. Všude je plno páry a shonu. „Je to těžká práce, někdy mě bolí ruce, ale zase to děláme poctivě. Doma už rozhodně žádné knedlíky nedělám,“ popsala jedna ze zaměstnankyň.

Velký důraz se dnes klade i na hygienu. „Dříve bylo běžné, že se knedlíky vozily v autě v bedýnkách na vymaštěném papíře do restaurací a hospod, dnes se hned po zchlazení balí do fólií a teprve pak putují ke spotřebiteli,“ vysvětlil Kadavý.

Při výrobě knedlíků se sice moc legrace neužije, pár humorných příhod se ale také najde. Třeba ve chvíli, kdy má knedlík sloužit jako konspirační nástroj. „Jednou se někdo v našem knedlíku pokusil vězni do cely propašovat mobil. Nakonec se na to ale přišlo,“ usmál se Kadavý.

V ŠIŠCE MÁ BÝT 22 PLÁTKŮ!

> Pravé vídeňské houskové knedlíky se k nám dostaly v 19. století díky služkám, které se vracely ze služby ve Vídni domů. Název knödel zdomácněl jako knedlík.
> Největší slávy dosáhly knedlíky ve druhé polovině 19. století. V oblibě začaly být švestkové knedlíky s tvarohem a mákem a vzniklo i nejtypičtější jídlo české kuchyně: vepřo-knedlo-zelo.
> Českým rekordmanem v pojídání knedlíků je Kamil Hamerský. Za 45 minut dokázal v roce 2004 spořádat 65 houskových knedlíků. Za hodinu pak dokázal sníst 196 švestkových knedlíků.
> Průměrná šiška houskového knedlíku má zhruba 27 cm, což představuje asi 22 plátků.
> Asi 150 tisíc Čechů si dá denně knedlík jako přílohu.

Jak se vyrábí knedlík?

HOUSKOVÝ KNEDLÍK

• 1/3 l hrubé mouky
• 1/3 l mléka
• 3 vejce
• 3 housky
• kousek másla
• sůl

Jak na něj

Mouku prosijeme do mísy, zalijeme mlékem rozšlehaným se solí a vejci a dobře promícháme. Přidáme pokrájené a na másle osmažené housky, promícháme a vložíme ve tvaru šišky do navlhčeného, vyždímaného a máslem potřeného ubrousku. Ubrousek kolem těsta volně zavážeme nití na obou koncích a hned vložíme do velkého množství vařící osolené vody. Vaříme asi 25 minut. Uvařený knedlík vyjmeme, vybalíme a hned propíchneme vidlicí, aby unikla pára. Nakrájíme na 22 plátků.

Nejvíce nám chutná »šopák«

PRAHA – Počet milovníků zeleninových salátů stále stoupá. Vyplývá to z průzkumu Asociace kuchařů a cukrářů. Podle něj Češi nejvíce milují šopský salát. V těsném závěsu se pak tradičně drží míchaný, rajčatový, okurkový a zelný salát. Šopský jedí častěji mladší lidé, naopak starší, obyvatelé menších měst a lidé na Moravě jedí nejčastěji zelný. V současnosti frčí také saláty s dýňovými nebo sezamovými semínky a naklíčenými luštěninami. Oblibě se těší i saláty z grilované zeleniny. Olej upřednostňují lidé s vyšším vzděláním, muži volí častěji jogurt a dresink, ženy čerstvé bylinky. Výsledky také ukázaly, že ze surovin na salát kupují Češi celoročně nejvíce rajčata, papriky, okurky a cibuli.

Podle průzkumů jíme nejčastěji salát kvůli tomu, že je zdravý. Pouze každý desátý Čech si dává zeleninový salát, protože chce zhubnout. Zelenou pochoutku jí denně více než polovina žen, muži mu holdují ve 42 procentech.

Pivovary vaří velikonoční piva
Medové, bylinkové...

ČR – Zelené třináctistupňové pivo s příměsí bylin z pivovaru Starobrno či čtrnáctistupňové světlé z trutnovského pivovaru Krakonoš nebo medový ležák z pivovaru Broumov. Speciální piva se letos nabízejí u příležitosti Velikonoc. „Věříme, že naše medové pivo bude mít úspěch. Ačkoliv obsahuje lesní, luční a kaštanový med, není sladké,“ řekl jednatel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek. Medového piva podnik vyrobil asi 100 hektolitrů. Speciálních piv se v Čechách vaří a pije stále více. Většinou pocházejí z produkce minipivovarů. Například v závěru loňského roku začal v Hradci Králové pivovarník Milan Rambousek vařit speciální Eliščino královské pivo s přídavkem kaštanového medu.

Některé typy speciálních piv

PŠENIČNÉ: častěji známé pod německým názvem Weissbier. Středně silné převážně světlé pivo vyráběné s použitím pšeničného sladu vyznačující se menší hořkostí, vysokým nasycením CO2 a výrazným aroma. Průmyslově se vaří především v Německu.

LAMBIC: speciální světlé, málo hořké. Výrobní technologie je velmi stará a výroba Lambicu je velmi dlouhá, nejsou výjimkou piva, jejichž výroba trvá až 6 let. Slouží většinou jako základ pro výrobu ovocných piv s přídavkem třešní a malin.

STOUT: velmi tmavé až černé, silně hořké, hluboce prokvašené, ale různě silné pivo. Podíl barvicích sladů činí až 20 % a často se při výrobě přidává karamelový cukr. Vyznačuje se kompaktní a trvanlivou pěnou. Typickým představitelem je dnes velmi populární Guinness.

Piva ochucená jsou samostatnou kategorií. Pivo slouží jako základ, kterému charakteristickou chuť a vůni dodává přídavek bylin, ovocného koncentrátu, přírodního aroma, medu, aj. U nás nejznámějším vyráběným pivem tohoto druhu je Červený drak. Ochucená piva u nás vyrábějí i některé minipivovary, např. Pivovarský dům vyábí pivo kávové, banánové, višňové.

Autor: LUCIE TAJCHMANOVÁ, (red), (dom, ČTK)
Foto Aha! – Petr Mašek, Kateřina Kalibánová
Zdroj www.pivnidenik.cz