Ředitel zoo v Táboře Evžen Korec: Nechal si naklonovat psa
4 fotografie
První naklonovaný pes ve střední Evropě přiletěl do Česka. Dvouměsíční štěně psího šampiona plemene cane corso se jmenuje Aristocrat Korec Corso II. Naklonovat ho nechal za dva miliony korun v USA ředitel táborské zoo Evžen Korec.
Korec je současně majitelem chovatelské stanice Korec Corso a také vystudovaný genetik. Naklonovat nechal svého nemilejšího psího parťáka a současně prvotřídního šampiona a nositele mnoha titulů Aristocrata Korec Corso. Chtěl tak zachovat špičkové geny tohoto výjimečného psa, který už je za duhovým mostem, a otestovat limity moderní genetiky. „Klonování je biologickým zázrakem, umožňuje vznik identického jedince,“ řekl Evžen Korec. A to se podařilo. „Hned, když jsem štěně uviděl, vrátily se mi vzpomínky. Je, jako když svému předobrazu z oka vypadl. Je to jeho věrná kopie,“ přiznal chovatel, který má nyní naklonovaného psíka doma v povinné karanténě.
Jak klonování probíhá?
„Při tomto procesu se z buněk kůže nakultivuje tkáňová kultura a mikromanipulací se místo jádra vajíčka zárodečné buňky implantuje jádro buňky kůže jedince, který se klonuje. Vznikne tak identická kopie klonovaného zvířete. Vypadá to jednoduše, ale ve skutečnosti je to velmi složitá procedura, která se ne vždy podaří,“ vysvětlil Evžen Korec.
Budou psi žít déle?
Naklonování prvního psa u nás souvisí s vědeckým výzkumem prováděným táborskou ZOO. „Ve spolupráci s akademií věd jsme objevili a jako první na světě popsali u psů plemene cane corso čtyři geny, které souvisejí s dlouhověkostí. Vědci ověřují, zda se tyto geny dlouhověkosti nacházejí i v genomu dalších plemen. Cílem výzkumu je prodloužit život psů. Pokud by byly vytvořeny dlouhověké linie, mohla by se významně prodloužit střední doba dožití jednotlivých plemen,“ vysvětlil Evžen Korec.
Kdy to začalo
Klonování je novou vědeckou disciplínou. Její princip byl popsán už v roce 1938 nositelem Nobelovy ceny, embryologem Hansem Spemannem. První pokusy provedli američtí vědci v roce 1952, kteří přenesli jádro buňky pulce do žabího vajíčka. Klonovaný pulec se ale nevyvíjel. Další pokus je z roku 1975, kdy se podařilo přenést jádro buňky do vajíčka králíka. Vývoj embrya se ale předčasně zastavil.
4 fotografie
