Tajemství byliny z jihovýchodní Asie – co je to kratom?
Můžeme chtít mnoho věcí, ale pokud se nám bortí zdraví, máme jediný cíl – opět dosáhnout vitality. Naštěstí už většina lidí nečeká, až je dožene nemoc, ale naopak se snaží různým neduhům aktivně předcházet. K tomu využívají vyvážený jídelníček, pohyb a také přírodní doplňky stravy.
Některé přírodní látky tohoto typu zažívají velký boom, přitom ale nejsou žádnou novinkou. Například populární ženšen se v tradiční čínské medicíně využíval už po staletí, stejně tak jako ašvagandha v ájurvédě. Totéž platí i pro látku zvanou kratom, kterou lidé v a jihovýchodní Asii užívají už od nepaměti.
A právě na kratom se dnes zaměříme i my. O jakou látku se jedná, jaké má účinky a jak může pomoci s dosažením vitality a dlouhověkosti? To vše si v následujícím článku prozradíme!
Co je kratom?
Pojmem kratom se označuje rostlina Mitragyna speciosa, která hojně roste v tropických deštných pralesech jihovýchodní Asie, zejména pak v Thajsku, Indonésii a Malajsii. V rámci vědecké klasifikace spadá do čeledi mořenovité, jejímž nejznámějším zástupcem je kávovník.
Není tedy divu, že se kratom, podobně jako káva, využívá především jako stimulant. Využívají se zejména listy této rostliny, ze kterých se pak vyrábí prášek. Podle doby sklizně a způsobu zpracování se pak kratom rozděluje do několika druhů, které poskytují různé účinky. Konkrétně se jedná o:
● hnědý kratom – vyrobený z listů, které se po sklizni fermentují přibližně 8 dní a teprve poté se suší, účinky pak bývají spíše uklidňující až sedativní;
● červený kratom – proces je podobný jako u hnědého kratomu, ale fermentace je zkrácena na 4–5 dnů, navozuje pocity relaxace a tlumí bolest;
● žlutý kratom – rostlina se fermentuje pouze 1–2 dny, díky čemuž může mít jak sedativní, tak i stimulační efekt (obvykle záleží na dávce a aktuálním rozpoložení uživatele);
● zelený kratom – pouze usušené (nefermentované) listy pomleté na jemný prášek, který má ze všech druhů nejsilnější energizující účinky;
● bílý kratom – jako jediný se vyrábí i ze stonků a žilek, ale také neprochází fermentací, užívá se zejména pro zlepšení koncentrace a podporu myšlení.
Za působením kratomu na lidský organismus stojí především indolové alkaloidy, specificky pak mitragynin a 7-hydroxymitragynin. Konkrétní účinek kratomu se kromě druhu odvíjí především od zvolené dávky, fyzické stavby a předchozích zkušeností uživatele s touto látkou.
Dávka by neměla překročit 15 gramů denně, pak by se mohly objevit nežádoucí účinky, jako je nevolnost a zvracení, zácpa, závratě, problémy se spánkem nebo úzkost a paranoia.
Při vysazení kratomu po jeho dlouhodobém užívání se také mohou objevit abstinenční příznaky mírné až střední intenzity. Projevovat se mohou například nervozitou, svalovým napětím, bolestí hlavy, nechutenstvím, nadměrným pocením nebo ztrátou chuti k jídlu. Zpravidla však po několika dnech samy odezní.
Kratom a jeho legalita
V současné době se kratom prodává jako sběratelský předmět, který není určený ke konzumaci. To by se však od příštího roku mělo změnit. Česká vláda totiž chystá novelu zákona, která by kratom zařadila na seznam takzvaných psychomodulačních látek.
To by znamenalo, že by spadal pod státem regulované doplňky stravy. Prodejci by měli povinnost uvádět informace o bezpečném dávkování konkrétního produktu, což by koncovým uživatelům pomohlo předejít případným nežádoucím účinkům.
Dá se předpokládat, že po těchto legislativních změnách bude následovat také vlna studií zaměřených na účinky kratomu v souvislosti s různými zdravotními problémy. Informace pro potenciální uživatele navíc budou dostupnější než kdy dříve.
Výzkumy účinků kratomu jsou zatím bohužel nedostačující pro to, aby se začal používat v medicínském prostředí. Rozhodně však nelze popřít, že by mohl nabídnout slibné výsledky nejen při odvykacích kúrách, ale také v rámci každodenního boje se stresem, bolestí a chronickou únavou.
