Darování vajíček z pohledu dárkyně. Jaké to doopravdy je?
Většinu žen pravděpodobně běžně nenapadne darovat vajíčka. Navzdory rostoucímu povědomí o problémech s neplodností, je darování vajíček ještě pořád něco, k čemu se málokdo odhodlá. Stejně to měla i třicetiletá vysokoškolská absolventka Lucie K. Alespoň tedy do chvíle, kdy se problémy s neplodností objevily i v její vlastní rodině.
Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela…
„Samozřejmě jsem sem tam viděla třeba v metru nějaký plakát o darování vajíček, ale nikdy mě netrklo, že bych zrovna já mohla být někomu prospěšná“, začíná vyprávět Lucie, která prozatím o rodině nesní. Sama sebe zařazuje do generace mileniálů, kteří si rodinu plánují až „na někdy“. Podobně to měl i Luciin bratr, jehož chvíle pro rodičovství nastala až těsně před čtyřicítkou. Jak se ale ukázalo, bylo už pozdě.
O dítěti mluvili, ale pořád se nic nedělo
„Viděla jsem to v přímém přenosu – o dětech začali mluvit, ale pořád se nic nedělo. Oba už měli skoro čtyřicet, až se nakonec po mnoha neúspěšných pokusech obrátili na IVF kliniku. Tam jim lékaři řekli, že vlastními vajíčky to nepůjde.“ Jak vypráví Lucie, pár se nakonec přiznal rodině k tomu, že čekají na vhodnou dárkyni vajíček. „Ze začátku to byl šok, myslím, že hlavně pro rodiče. Ale když viděli, čím vším si prošli a jak moc si to přejí, zkousli to.“
Můj příběh s dárcovstvím začal, když se narodila neteř
„A tak začal můj příběh. Viděla jsem, jak moc může jeden dar, respektive jedna žena, druhým pohnout s osudem. Jakmile se malá neteř narodila, rozhodla jsem se, že si začnu zjišťovat informace. Obrátila jsem se na stejnou kliniku, která se u nás osvědčila, a tak jsem vyplnila jeden krátký formulář a za pár hodin už domlouvala první schůzku.“
Mnoho žen si pod darováním vajíček představuje hormony naplněný mnohaměsíční koloběh po nemocničních sálech a vyšetřeních, ale podle Lucie to příliš náročné nebylo. „Po telefonickém hovoru jsem šla na kliniku poprvé osobně, to mě čekala konzultace a celkem tři vyšetření – byla jsem u gynekologa, genetika a na krevních testech. Sepsali dost podrobnou anamnézu… no a pak už se jen čekalo na výsledky.“
Myslím, že injekce jsou zbytečným strašákem
Zpracování všech výsledků trvá obvykle okolo čtyř týdnů – jakmile lékaři zhodnotí, že je žena vhodnou dárkyní, zařadí ji do dárcovského programu, nachystají harmonogram hormonální přípravy a důkladně vysvětlí, co ji čeká. „Na druhé návštěvě mi detailně popsali, kdy zahájíme stimulaci a jak si budu injekce píchat. Samotné injekce jsem si pak začala aplikovat druhý den menstruace, celkově to trvalo okolo 12 dnů. První den se mi možná trošku třásla ruka, ale pak už jsem jela jako profík (smích).”
Ta největší věc, jakou jsem kdy udělala
Jakmile je žena hormonálně stimulována, navštíví dvakrát kliniku, kde pomocí ultrazvuku lékař zjistí, jak vajíčka zrají. Při poslední kontrole pak zpravidla ženě sdělí termín, kdy vajíčka odebere a jak bude celý proces probíhat. „Neřekla bych, že to bylo něco traumatického, naopak. Ale velkou roli v mém případě hrál taky tým IVF kliniky, který se o mě od začátku velmi pěkně staral. Ten moment, kdy mi vajíčka odebrali, nikdy nezapomenu. Řekla jsem si něco jako – tak a teď to někomu změní život. A můžu za to já (smích).”
