Mladoboleslavská automobilka stojí: Peněz méně, strachu víc
3 fotografie
Neví, kdy půjde do práce. Přišel o část platu. A tak starosti nad problémy »matky živitelky« seřizovač Pavel (53), jeden z mnoha, které mladoboleslavská automobilka nechala kvůli chybějícím čipům doma, vyrazil zapít do oblíbené hospůdky.
„Omezeně fungujeme už řadu měsíců. Vyrábí se tak na 40 procent. Na směny už dlouho nechodíme v plném počtu,“ svěřil se Pavel, který na výrobní lince pracuje jako seřizovač licích strojů už skoro 30 let. Že do práce tento týden půjde jen jednou, se nečekaně dozvěděl v pondělí. Podobně jako další, kterým firma dala nevyžádané pracovní volno, i on přišel o dvacet procent mzdy. „Strach z propouštění nemám. Bojí se mladí. Zvykli si na pěkné peníze. Mají rodiny, nabrali hypotéky,“ ujištuje a věří, že jako seřizovač najde místo vždy. Nebojí se ani Zdeněk (44), který dojíždí z 42 kilometrů vzdálené České Lípy a nucené volno se ho netýká. „Dělám ve skladu. I kdyby ve fabrice bylo pět lidí, já tam budu pořád,“ uvedl.
Podobně mluví i Karel Suchý (44), který odstraňuje na autech závady, které se objevily při zkušebním provozu. „Práce máme hrozně moc. Rozdělaných aut jsou mraky,“ vysvětlil škodovák těšící se z toho, že stále může do práce. Jejich optimismus nesdílí důchodkyně Marie Špoutilová (71). S automobilkou je spjata už přes půl století. „Ve Škodovce dělám od osmnácti. Roky jsem byla v lisovně,“ vysvětlila. I dnes chodí do fabriky brigádně uklízet. „K mému důchodu je deset tisíc z brigády příjemných,“ dodala. Teď se bojí, že o přivýdělek v těžké době přijde. „Nechci pomyslet, že by se fabrika zhroutila. Je to naše matka živitelka. Mezi zaměstnanci je strach,“ vysvětlila.
3 fotografie
