Největší slaměná socha: Kdo zapálí kozu, půjde sedět!

Někde vztyčí na náměstí vysoký vánoční strom, jinde uplácají ze sněhu Krakonoše a někde si třeba doprostřed města postaví obrovskou kozu. Slaměnou, majestátní a s obrovskými rohy. Pozoruhodný sváteční zvyk mají ve švédském Gävle; ovšem ke škodě pracně spleteného zvířete je to vždycky thriller.
Poprvé obří kozu, tradiční vánoční zvíře v severském regionu, představili lidem v roce 1966. Ve Skandinávii totiž dárky rozváží kozel se skřítkem zvaným Jultomten. V Gävle si řekli, že jim na rynku něco chybí a že by stálo za to si advent zpestřit. Že to bude taková »divočina«, nemohli tušit. Od toho šestašedesátého jim kozu (může to být i kozel, jak kdo chce) více než třicetkrát někdo podpálil, jindy rozkopal nebo ukradl. Celkem: 37 útoků!
Nejhorší na celé tradici je, že lidé považují za tradiční také podpálení celé té slaměné parády. „Ale není to tak, koza má vydržet až do Nového roku. Hned poprvé ji nějaký vandal zapálil a pak už to šlo pořád. Sázky, opilství, hecování, lidé si myslí, jaká je to obrovská legrace, ale je to jen lidská hloupost,“ vysvětluje Eje Berglund, mluvčí akce a jeden z organizátorů.
V roce 2001 škrtl u kozy americký turista Lawrence Jones (51) z Ohia zapalovačem a odseděl si v městské šatlavě osmnáct dní. Prý mu v hospodě řekli, že je to každoroční vtip a kdo kozu zapálí, je hrdina Vánoc. „Dnes už je koza ve svém výběhu, obehnaná vysokým plotem. Hlídáme ji webkamerou a ještě chodí okolo hlídka,“ dodává pyšně Eje.
Celý článek naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha!