Morbidní turistika: Příběh žulových lebek
Zní to cynicky, ale nejlepším výletním cílem jsou dnes místa posledního odpočinku. Mrtví nás nenakazí a distanc, vzhledem k tomu, že leží hluboko pod zemí, je dostatečný.
Jsou Dušičky a míříme na hřbitovy, poklonit se památce zesnulých. Ošetříme hroby, ale můžeme se i rozhlížet. Tzv. noir turistika je aktuální trend… Víc než kdy jindy. Všude zavřeno, neradno se potkávat a v úzkých uličkách mezi hrobkami a hroby se už nějak vyhneme. Na hřbitově je klid, můžeme rozjímat, uklidnit těkající myšlenky, soustředit se na sebe, meditovat. Pro dnešek vybíráme Paštický hřbitov a kostel svatého Jana Křtitele. Je to jen dva kilometry od Blatné a mají tu vzácnou a zajímavou funerální pamětihodnost. S příběhem!
Ukradená Paštická smrt
Říká se jí Paštická smrt! Dvě mohutné žulové barokní lebky, dobrých 250 let staré, jsou posazené na brance kostelní zdi. Není to obvyklé takto explicitní prvky posledních věcí člověka umisťovat do zorného pole příchozích. Patří spíš do interiérů nebo na hroby, tady vypadají výhružně. Ale zabírají jako připomenutí pomíjivosti světské pouti, tradiční memento mori. Metrákové lebky mají zajímavý osud. Zjevně moc neděsí, když se v březnu, na začátku krize ztratily, kdosi je drze ukradl.
Celý článek naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha!
