Vše o volbách v 10 bodech!

ANO slaví vítězství ve volbách do Evropského parlamentu (26. 5. 2019) (Blesk:Foto: Jakub Poláček (Blesk))

28. května 2019 • 05:00

Z celkových 751 křesel v Evropském parlamentu má Česko svých jedenadvacet jistých. Na jedenácti z nich ale budou sedět zcela nové tváře. Nejvíce zástupců do Bruselu, potažmo Štrasburku, vysílají hnutí ANO, ODS a Piráti. Naopak ČSSD už tam nebude mít nikoho! Jak číst výsledky voleb, na to se Aha! zeptalo politologů.

1. Ovlivní výsledky z eurovoleb českou politiku?
Výsledky neúspěšných stran podle politologů ještě více sníží jejich autoritu na domácí scéně. „Týká se to KSČM, ČSSD a do jisté míry i hnutí ANO, které získalo méně, než se čekalo,“ míní politolog Lukáš Jelínek. Slabší výsledek u vítězného ANO ale zase podle kolegy Jana Kubáčka může trochu zklidnit jejího lídra Andreje Babiše (64): „Dalo mu to zprávu, že ve volbách, kde bývá účast menší, má své voliče a dokázal zvítězit. A STAN a TOP 09 získaly informaci, že se spolupráce vyplatí a bude zde ještě těsnější postup ať už v krajských nebo parlamentních volbách.“

2. ČSSD přišla o všechny mandáty, komunisté obhájili jediný. Je to soumrak české levice?
Že v Evropském parlamentu už nebude, to se v neděli – a zrovna na své narozeniny – dozvěděl třeba Pavel Poc (55, ČSSD). Kandidáti levicových stran – stejně jako v jiných volbách z poslední doby – prý dojeli na to, že ANO jim spolu s tématy sebralo také voliče. Experti se domnívají, že tyto strany teď budou muset být razantnější. „Sociální demokraté teď budou přemýšlet, jak o sobě dát víc vědět. Podobné to bude u komunistů. Potřebují prosadit svou, takže asi budou razantnější vůči vládě,“ říká Kubáček.

Musíte vědět!

Skandál v Rakousku: Zemi čekají předčasné volby

Celý článek

3. ČSSD čelí v posledních volbách debaklu. Je to na rezignaci jejího šéfa Jana Hamáčka (40)?
Jako hlavní důvod setrvalého poklesu preferencí ČSSD se zmiňuje účast strany ve vládě Andreje Babiše. Jenže teď není na hrdinství prostor. „Kdyby ČSSD z vlády odešla, tak jim to k ničemu moc nebude. Další důležité volby jsou poměrně za dlouho,“ říká politolog Josef Mlejnek. Navíc podle Jelínka nejsou sociální demokraté v situaci, že by se někdo do vedení strany chtěl hrnout...

4. Byly tyto volby referendem o Babišově vládě, jak je prezentovala pravicová opozice?
To se nijak zvlášť neprojevilo, protože hnutí ANO stejně získalo nejvíce hlasů. „Možná to (program Antibabiš, pozn. red.) pomohlo zvýšit účast v Praze a větších městech, ale k volbám dorazili hlavně lidé, které celoevropská témata zajímají,“ míní Jelínek.

5. Kroužkování pomohlo kandidátům z nevolitelných míst. Co tím voliči sledovali?
Rekordmanem v počtu preferenčních hlasů byl Luděk Niedermayer (53, koalice TOP 09 a STAN), který z třetího místa přeskočil i jedničku kandidátky Jiřího Pospíšila (43). Skokanem voleb se ale stal exministr zahraničí i obrany Alexandr Vondra (57, ODS), jenž se do europarlamentu probojoval až z 15. místa. Kroužkující voliči se ale obecně snažili dávat spíše hlasy osvědčeným, pragmatickým kandidátům.

6. Komu pomohla a komu mohla naopak uškodit letošní vyšší účast?
Češi odevzdali 2 370 765 platných hlasů, což znamená účast 28,72 procent – dosud nejvyšší v evropských volbách v Česku (ale pořád v aktuálních volbách třetí nejnižší v EU). „Vyšší účast určitě neprospěla lidovcům, komunistům. Neutrální dopady měla na SPD, ANO spíše pomohla. Překvapivě nepomohla sociálním demokratům, kterým spíše pomoci měla,“ tvrdí politolog Kubáček.

7. Před 5 lety přišlo k volbám 18 procent Čechů. Co voliče teď vybičovalo?
Jednoduše řečeno, v roce 2014 Evropská unie nečelila takovým výzvám jako dnes. „Společnost reaguje na jevy jako migrační krize, brexit... To se projevuje tím, že lidé, kteří k volbám nechodí, cítili, že teď to něco znamená,“ vysvětluje Josef Mlejnek.

Musíte vědět!

Manuál: Jak volit do Evropy

Celý článek

8. Jak by se na účasti podepsaly jednodenní volby s možností korespondenčního hlasování?
Takový návrh ministerstva vnitra by mohl podle Lukáše Jelínka být obousečnou zbraní: „Jednodenní volby by mohly volební účast u nás ohrozit, lidé jsou zvyklí, že se mohou rozhodnout jít volit v pátek, nebo v sobotu. Na druhou stranu korespondenční hlasování či volby přes internet by mohly napomoci.“

9. Jsou v celoevropském kontextu výsledky voleb dobrou zprávou pro Evropu?
Dvě tradičně nejsilnější frakce v Evropském parlamentu – lidovci a socialisté – oslabily. A to na úkor euroskeptických a pravicově populistických stran. „To se očekávalo, ale možná že i přívrženci těchto stran očekávali víc,“ říká Mlejnek. Podle Kubáčka je teď europarlament rozhodně pestřejší, což povede k větší snaze dosáhnout kompromisů než kdy dříve.

10. Jsou už výsledky opravdu oficiální?
Statistici sice měli spočteny hlasy už po uzavření volebních místností v sobotu, zveřejnit je mohly ale až v neděli v noci po ukončení hlasování v celé Unii. Teprve dnes, po vyhlášení ve Sbírce zákonů, ale získají oficiální podobu. Den po vyhlášení volebních výsledků ve sbírce začne plynout zákonná desetidenní lhůta, v níž mohou lidé průběh hlasování napadnout u Nejvyššího správního soudu. Poslední možnost budou mít v pátek 7. června.