Hrabě přišel o zámek, tak si ho koupil zpátky!

Jak žije naše šlechta

Kdyby se zase zavedly šlechtické tituly, jaký byste dostal?
„Tak bych byl říšský hrabě. Vlastnit hraběcí titul ale není u nás možné od roku 1918. Lidé sice tituly rádi slyší, je to návrat k tradicím, ale používat se to samozřejmě nemá. Někdo je na to velmi citlivý.“

Rodová linie tu ale je…
„Samozřejmě. Rodina Lažanských je velice stará, historii má doloženou od roku 1534. Naše rodina je z hraběcí linie a pochází z větve Maxmiliána Lažanského.“

Historicky rodina Lažanských o své jmění přišla na základě Benešových dekretů. Proč?
„To je taková nešťastná věc. Prokop Lažanský udělal velkou chybu. Nejenomže v roce 1933 kvůli svému nákladnému životu prodal krásný palác Lažanských v Praze a zbyl mu jen velkostatek Chyše, ale hlavně si vzal za manželku německou hraběnku. Ta byla sestřenicí manželky německého ministra zahraničí a obě ženy se čile navštěvovaly. Když pak skončila druhá světová válka, tak v té euforické době mu to lidé neprominuli. Na jaře 1946 proto odešel do emigrace a dostal se až do dnešního Zimbabwe, kde koncem 60. let zemřel.“

Jak se stalo, že se zámek Chyše zase vrátil Lažanským?
„Ten objekt byl vytrvale ničen. Nejdříve zde bylo ředitelství lesů, internátní učiliště, škola v přírodě a pak byl zámek 20 let úplně uzavřen. Až přišel červen roku 1989 a došlo ke kurióznímu bezúplatnému převodu zámku a parku na jednu pražskou státní akciovou společnost. Ta se zámku postupně chtěla zbavit a nakonec jsme ho v roce 1996 koupili za 10 milionů korun.“

Takže jste dali 10 milionů korun za rodový majetek …
„Když se naskytla příležitost koupit objekt, který historicky patří do rodiny, tak se to stalo naším hlavním motorem. Ten zámek má neskutečnou stavební historii datovanou už rokem 1169. Byli jsme v té době asi jediní, kteří investovali do takového objektu, aniž by z něj chtěli udělat cíl svého podnikání.“

Kolik jste tedy investovali do Chyší?
„Nás zámek zatím s kupní cenou a vráceným úvěrem přišel asi na 100 milionů. A to nejsme ještě ve finále.“

Nakonec jste ale i vy začali v Chyších podnikat a otevřeli si pivovar…
„Vždy jsme chtěli zámek provozovat turisticky a ne si ho nechat pro sebe jako nějakou rezidenci. Když jsme ještě získali historickou budovu pivovaru, tak jsme se rozhodli, že budeme vařit pivo. A nakonec jsme zjistili, že pivovar se stal větší atrakcí než samotný zámek. Teď do Chyší ročně přijede 18 000 turistů.“

Je receptura chyšského piva historická?
„Historická je jen v tom smyslu, že je poctivá a česká. Jedna várka trvá 10 až 12 hodin. Ve finále se nefiltruje ani nepasterizuje, takže je přírodní. Tradiční receptura spočívá v tom, že to musejí být kvalitní slady, voda, chmel a hlavně zdatný sládek, což se nám povedlo.

Aristokraté u nás

● Šlechta žila v Čechách, na Moravě a ve Slezsku asi od 12. století.
● Po bitvě na Bílé hoře 27 českých pánů bylo popraveno, zbytek většinou odešel do exilu.
● Postupně cizí rody splynuly se šlechtou domácí a promíchaly se i državy.
● Další ránou byla pozemková reforma po roce 1918.
● Po mnichovském diktátu si Harrachové, Buquoyové či Rohanové vybrali německé občanství. Českým aristokratům byl zkonfiskován majetek.
● Po válce byli němečtí a maďarští šlechtici z republiky odsunuti bez náhrad. Českou šlechtu zasáhly pozemkové reformy v roce 1947 a únor 1948.

Nejvíce je hrabat

● Užívání šlechtických titulů je u nás zakázáno od roku 1918.
● U nás jsou »majiteli« nejvyšších šlechtických titulů knížata. Jejich titul se dědí. Ovšem nárok užívat ho má jen prvorozený syn či dcera, ti další v řadě se označují jako princové či princezny. Princové jsou mnozí z rodu Lobkowiczů či Schwarzenbergů.
● Nejvíc je u nás hrabat. Představují mezistupeň mezi baronem a knížetem. Je tu hraběnka Sternbergová, hrabě Kinský, Czernin, Haugwitz. Neprovdaná hraběcí dcera se oslovuje komtesa.
● Nejnižší titul panského stavu je baron. Čestným titulem je oslovení rytíř.

Autor: LUBOR ČERNOHLÁVEK
Foto pro Aha! - Petr Berounský, Jana Madunická