Dnes si připomínáme objevení rentgenového záření: Ty paprsky změnily svět!
Německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen, jehož jméno nesou neviditelné paprsky dodnes, nejspíš ani nevěděl, jakou službu prokázal svou prací lidstvu. Když 8. listopadu 1895 na univerzitě ve Würzburku obalil katodovou trubici černým papírem, aby odstínil její zář, učinil objev tisíciletí.
Fyzik Röntgen si totiž všiml, že krystalky chemikálie na jeho stole – přestože je zář z katodové trubice osvětlit nemohla, světélkují. Vysvětlení bylo jen jedno: neviditelné paprsky dokážou prostupovat pevnými látkami a vystínují jejich obrysy. Od té doby mohl člověk nahlížet tam, kam to nikdy předtím možné nebylo. Například do lidského těla.
Jak rentgen funguje?
Přístroj se skládá ze zdroje záření, zdroje vysokého napětí, stojanu a zobrazovacího zařízení. Zdrojem záření je rentgenka, vakuová trubice se dvěma elektrodami a wolframovým terčíkem. Vysoké napětí (až 150 kV), urychluje pohyb elektronů, vyzařovaných z katody. Jejich energie se při dopadu na katodu mění v záření, které proniká zkoumaným tělesem a dopadá na citlivý film.
Použití rentgenu
Diagnostický rentgen – slouží k vyšetření osob buď ze štítu, nebo ležících na stole.
Počítačová tomografie – rentgenový signál pochází z pohybujícího se zdroje, zpracovává se na počítači a poskytuje trojrozměrný obraz vnitřku těla pacienta.
Ozařování – slouží k léčbě nádorových onemocnění.
Krystalografie – rentgenové záření zkoumá atomovou strukturu látek.
Spektroskopie – zkoumá vlastnosti látek
Průmyslový rentgen – kontroluje pevnost a bezpečnost velkých svarů strojírenských výrobků
Bezpečnostní rentgen – kontroluje zavazadla např. na letištích.
Jak u lékaře?
Každý lékař, před tím, než předepíše pacientovi žádanku o rentgenologické vyšetření, se musí řídit tzv. principem zdůvodnění. Ten říká, že vyšetření (výkon) s použitítím ionizujícího záření může být provedeno pouze tehdy, převýší-li užitek plynoucí z daného vyšetření možné riziko spojené s použitím ionizujícího záření. Zbytečně opakované vyšetření touto metodou může způsobit poškození důležitých součástí buněk nebo pozměnění DNA. To pak může vést k vzniku nádorového bujení. 99,99 % poškození DNA dokáže organismus sám napravit, takže riziko je zanedbatelné.
Hodnoty záření
Udávají se v jednotkách mikrosievert, tedy v tisícinách milisievert (mSv). Dávku kolem 3 mSv (t.j. 3000 mikrosievert) obdrží každý z nás každoročně z přírodního pozadí, přičemž obdržení dávky několik desítek mSv není pro člověka považováno za nebezpečné. V případě běžných radiodiagnostických výkonů jsou dávky velmi nízké, řádově v mSv. Lidský organismus tak nemůže být poškozen.
Co nevíte o objeviteli
Wilhelm Conrad Röntgen dostal v prosinci 1901 (při jejich historicky vůbec prvním udílení) Nobelovu cenu v oblasti fyziky. Spolu s medailí a diplomem mu bylo při slavnostním ceremoniálu ve Stockholmu předáno i 150 800 švédských korun. Žádnou jinou finanční odměnu Röntgen v souvislosti s objevem nepřijal. Chtěl, aby dílo vytvořené na univerzitní půdě s pomocí veřejných prostředků sloužilo zdarma úplně všem. Nikdy nepožádal o patentování objevu a neměl zájem ani o nabídky firem, které mu za spoluúčast při výrobě lékařských diagnostických zařízení slibovaly výhodné podmínky.
