Z vlasti ho vyštvali komunisté: Kardinál Beran už je DOMA! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

středa 28. září 2022

Dnes je Den české státnosti / Václav, zítra Michal

Z vlasti ho vyštvali komunisté: Kardinál Beran už je DOMA!

Pražský arcibiskup, primas český a kardinál Josef Beran.
Pražský arcibiskup, primas český a kardinál Josef Beran. (ČTK)

Můžeš do Vatikánu, ale už se nikdy nesmíš vrátit. Někdejší pražský arcibiskup Josef Beran (†80) tehdy »nabídku« komunistů přijal a do vlasti se za svého života skutečně už nepodíval. Až teď, po půl století, se rakev s kardinálovými ostatky s veškerou slávou vrátila do Česka.

Beran, jehož ostatky byly ve čtvrtek vyzdviženy z papežské krypty ve Vatikánu a včera armádním speciálem převezeny do Česka, byl zřejmě největším trnem v oku komunistům záhy po únorovém převratu. Ti totiž považovali představitele římskokatolické církve za nepřátele státu a za pomoci vylhaných obvinění i nastrčených »důkazů« mnohé poslaly na dlouhá desetiletí do basy. Sám Beran před odchodem do vatikánského exilu strávil 14 let v internaci. Někteří z jeho církevních bratrů však dopadli ještě hůř...


Zradil ho Kléma
Ač si od něho rudý papaláš Klement Gottwald nechal dokonce požehnat a Beran doufal, že za odměnu budou propuštěny desítky vězněných kněží, přišla lest. A proto, že z církve vyloučil kněze, který spíše než věřícím sloužil Gottwaldovi, StB ho šikanovala, věznila a nakonec vyhnala ze země. Muž, jenž si za nacistického režimu odžil koncentrák, tak dostal za vyučenou i od komunistů. Beran žil v Římě od svého jmenování kardinálem v roce 1965 do své smrti v roce 1969 a nesměl se vrátit domů ani po smrti. Ve své poslední vůli si přitom přál jen to: být pohřben ve svatovítské katedrále anebo po boku rodičů v Plzni. A přání se mu takřka půlstoletí po smrti včera splnilo.

Zeman to vidí jinak: Radši na sjezd KSČM!
Dnes přenesou Beranovo tělo do svatovítské katedrály a kardinál Dominik Duka (75) za něho bude sloužit mši. Nejdůležitější obyvatel prostoru u katedrály, prezident Miloš Zeman (73), ale bude chybět. Místo toho přednese projev na sjezdu KSČM jako jediná hlava státu od listopadu 1989. „Projednávali jsme celou tuto záležitost s panem kardinálem,“ řekl Zeman Frekvenci 1 s tím, že repatriaci ostatků z Vatikánu podporoval. Podle církevního historika Jaroslava Šebka ale toto nelze jen tak přejít. „Je docela i zvláštní, že v okamžiku, kdy přijíždí kardinál Beran do České republiky, tak přichází Miloš Zeman jako první polistopadový prezident na sjezd komunistické strany. Symbolika v tom, že se Josef Beran vrací v takovéhle době, je velmi silná,“ řekl.

OSUDY DALŠÍCH KNĚŽÍ
Umlácen za »zázrak«
Josef Toufar (†47)
Do hledáčku StB se číhošťský farář dostal kvůli zvláštnímu jevu, který se odehrál během jeho bohoslužby v prosinci 1949 – půlmetrový kříž na oltáři se během Toufarova kázání několikrát natočil, to se opakovalo i při jiné jeho mši o několik týdnu později. Místní lidé měli jasno: stal se zázrak. Jasno ale měli i komunisté: šlo o podvod, kdy nenápadným taháním za drátky Toufar uvedl kříž do pohybu! V lednu následujícího roku už tak byl číhošťský kněz v »péči« vyšetřovatelů ve Valdicích, která znamenala brutální bití či pití přesolené polévky. Když už se i estébákům knězův zdravotní stav nelíbil, převezli jej do pražského sanatoria, tam ale 25. února Toufar zraněním podlehl. Oficiální verze – prasklý žaludeční vřed. „Byl neobyčejně surovým způsobem utlučen k smrti. Řekl bych – jasná vražda!“ řekl později lékař, který Toufara prohlížel. Číhošťský zázrak se nikdy nepodařilo uspokojivě objasnit.

Zbraně, které nestřílely
Augustin Machalka (†89)
Už za války si pozdější opat premonstrátského kláštera v Nové říši prošel nacistickými lágry. Počátkem roku 1950 byl Machalka zatčen komunistickou bezpečností s dalšími devíti představiteli řeholnických řádů, údajnými špiony Vatikánu, odsouzen na čtvrt století v base. Část trestu strávil ve Valdicích, kde se potkal s Bohumilem Vítem Tajovským i Janem Anastázem Opaskem, knězi odsouzenými ve stejném procesu. Jako vězni kompletovali ze součástek zbraně pro uherskobrodskou Zbrojovku, práci jim nakonec sebrali. „...když asi po roce zjistili, že naše zbraně nebyly funkční, protože jsme úmyslně dělali všechny možné chyby,“ vzpomínal později Tajovský. Ven se Machalka dostal na amnestii v roce 1960.

11 let přešlapování v cele
Bohumil Vít Tajovský (†87)
Po vysvěcení na kněze v roce 1937 pracoval Tajovský jako zahradník a knihovník Želivského kláštera, o 11 let později byl zvolen jeho opatem. K tomu Tajovskému gratuloval i Klement Gottwald. Jenže proticírkevní represe v té době vrcholily a »vezl« se i Tajovský. Do jeho kláštera StB nastrčila zbraně. V následném vykonstruovaném procesu Machalka a spol. dostal v roce 1950 dvacet let žaláře. Z nich nakonec strávil 11 a půl roku ve Valdicích, na Pankráci, v Mírově a v Leopoldově. „Celý den se neustále muselo chodit po cele a sednout nám dovolili jen k jídlu. Brzy z toho měl člověk strašně oteklé nohy,“ vzpomínal později. I po svém propuštění byl v hledáčku bezpečnosti a nesměl vykonávat kněžské povolání. To získal zpět až v roce 1968.

Opat chuligán
Jan Anastáz Opasek (†86)

Za boj proti nacismu získal Opasek po válce vyznamenání, roku 1947 i šéfování břevnovského kláštera, a ještě o další dva roky později doživotí ve vykonstruovaném procesu s představiteli katolické církve. Svou přezdívku Opat chuligán si Opasek vysloužil během pobytu v Leopoldově, kde s Opaskem seděl i Tajovský. „Anastáz byl vždycky vtipný člověk s řadou velmi osobitých a svérázných názorů... Někdy řekl i košilatý vtip nebo použil silnější výraz. Proto také dostal přezdívku Opat chuligán,“ vzpomínal. Na amnestii z vězení vyšel Opasek v roce 1960. O několik let později svůj břevnovský klášter získal opat zpět.

Kázající myč oken
Miloslav Vlk (†84)
Loni v březnu zesnulý 35. pražský arcibiskup byl na kněze vysvěcen v červnu 1968. Tedy v době, kdy vlna největších komunistických represí proti katolické církvi již opadla. I tak ale Miloslav Vlk do nemilosti režimu upadl. Z rozhodnutí úřadů byl v roce 1971 přesunut z pozice sekretáře budějovického biskupa na malé farnosti na Šumavě. Za navázání kontaktů s celosvětovým katolickým hnutím Fokolare pak Vlk přišel o státní souhlas k výkonu kněžské profese. To ale Vlk dál vykonával v ilegalitě jako myč oken. V roce 1989 mu povolení ke kněžské činnosti bylo vráceno, o rok později se stal českobudějovickým biskupem. A právě on se nejvíce zasloužil o to, aby se kardinál Beran mohl vrátit do vlasti.



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.