9 nových divů světa, pro které jsme nenašli dost odvahy...
Svými nápady překvapili svou dobu a nenašli pro ně pochopení. Svět mohly zdobit další desítky architektonických skvostů, u těchto ale zůstalo jen u velkolepých plánů. Vybrali jsme devět tzv. divů světa, které nikdy nikdo nepostavil. Z nové knihy Phantom Architecture od Philipa Wilkinsona.
Vítězný slon
Architekt Charles-Francois Ribart de Chamoust navrhl pětipatrovou budovu ve tvaru slona v roce 1758 na počest krále Ludvíka XV. Chobotnatec měl reprezentovat válečné vítězství a symbolizovat návrat z vyhraných bitev. Slon by stál na slavné Champs Elyseés v Paříži a z chobotu by mu tryskala voda. V jednom patře byl v návrhu sál pro celý orchestr, uši měly fungovat jako megafony, aby si hudbu užila i veřejnost.
Kenotaf pro Isaaca Newtona
V roce 1784 Etienne-Louis Boulle odmítl tradiční rokokový styl a prosazoval architekturu »čisté geometrie «. Navrhl hrobku pro Isaaca Newtona jako dokonalou kouli o průměru 152 metrů. Kdyby ji postavili, stala by se v té době nejvyšší budovou světa.
Hyperdům
Vejde se do něj 120 tisíc lidí spolu se službami a pracovními místy pro ně, tyčí se nad vodou. Rem Koolhaas tento zdánlivý architektonický zmatek navrhl v roce 1996 jako možné řešení bytové krize v Bangkoku.
Střecha nad Manhattanem
Richard Buckminster Fuller byl fascinován dómy a jeho nápady byly na svou dobu až příliš odvážné. Dóm o průměru 3,2 km měl zakrýt i 443 m vysokou Empire State Building. A jak ho to vlastně napadlo? Nejenže by obyvatele ochránil před vlivem přírodních vlivů a vytvořil příjemné stálé klima, ale také by zmírnil tepelné ztráty budov a domácností. Jenže v roce 1968 tento plán do oka nikomu nepadl a zůstalo jen u nápadu.
Watkinsova věž
Sir Edward Watkin chtěl zviditelnit londýnskou čtvrť Wembley, a to prostřednictvím nové Eiffelovky. Kontaktoval proto jejího architekta Gustava Eiffela a nabídl mu, aby postavil věž další, o 61 metrů vyšší. Ten ale odmítl a Watkin tak vyhlásil soutěž o jiný návrh. Ten vítězný stál na osmi nohou a v patrech měl restaurace, divadla, sály, hotel, a dokonce i sanatorium. Stavět se začalo v roce 1892, zůstalo ale jen u jednoho patra.
Pyramidový hřbitov
S rychlým plněním londýnských hřbitovů přišel problém, kam další těla umístit. Thomas Wilson v roce 1831 našel řešení v 94 patrové pyramidě na 7 hektarech, do které by se vešlo až 5 milionů nebožíků. Součástí by byla i kaple a ubytování pro správce, údržbáře a hrobníka. Projekt ale nikdy nebyl realizován, protože ho neschválily úřady.
Asijské zahrady
Skleněné »farmodrapy« navrhl Vicent Callebaut jako řešení pro čínské město Šen-čen, které se potýká s přelidněním. Na jednotlivých patrech by mohly žít celé komunity a pěstovat si vše samy.
Tribune Tower
Brněnský rodák Adolf Loos po sobě mohl zanechat památku i za mořem v Chicagu, jen kdyby jeho návrh zvítězil v soutěži na Tribune Tower. I když nevyhrál, jeho design vyvolal největší diskuze. Mrakodrap z černé žuly ve tvaru klasického sloupu s patkou i hlavicí měl mít 33 pater.
Restaurace v oblacích
Pomalu otáčející se budova měla být vysoko nad těmi ostatními v Chicagu. Designér Norman Bel Geddes chtěl, aby architektura byla živá, a tím se o to snažil. Tři patra restaurace byla navržena tak, aby netvořila stálý stín, který by se ale strávníkům střídal se sluncem.