Plzeň se chlubí historickými památkami: Těmhle skvostům je 600 let!
9 fotografií
Historickými skvosty se pyšní Archiv města Plzně. Má už šest kulturních památek. K rukopisu hry J. K. Tyla Fidlovačka z roku 1834 přibylo pět dalších. Všechny se vztahují k Plzni a okolí.
Jde o nejstarší pečetidlo, Osecký žaltář, soubor čtyř zlatých bul, nejstarší soudní knihu a soubor dvou erbovních privilegií. Vše začalo na začátku dubna. Tehdy rada města rozhodla, že se zažádá o prohlášení pěti vzácností z městského archivu za národní kulturní památky.
„Na konci května jsme žádost podali u Archivní správy ministerstva vnitra a za dva měsíce nám přišlo schválení,“ dává radu i ostatním městům a obcím, jak postupovat, vedoucí Archivu města Plzně Adam Skála. „Jsme hrdi na to, že nám ministerstvo vyšlo vstříc a město vlastní tyto historické skvosty.
Plzeň dosud měla jedinou archivní kulturní památku, a to rukopis hry L. K. Tyla Fidlovačka,“ řekl náměstek primátora Martin Baxa. Veřejnost si bude moci všechny tyto historické skvosty prohlédnout v mázhauzu plzeňské radnice na přelomu listopadu a prosince.
Osecký žaltář - 13. století
Kniha žalmů z druhé poloviny 13. století. Tvoří ji celkem 142 pergamenových listů o rozměrech 18 x 25 cm. Kniha je bohatě iluminována a obsahuje deset celostránkových vyobrazení z Kristova života.
Nejstarší pečetidlo - 1300
Nazývá se také typář. Přesný rok jeho zhotovení není známý, pochází z období kolem roku 1300. První otisk pečetidla se dochoval na listině ze 17. dubna 1307. Je součástí současného městského znaku.
Erbovní privilegia - 1466
Papež Pavel II. erbovním privilegiem z roku 1466 obohatil městský znak o dvě pole. V jednom jsou zlaté papežské klíče a v druhém je zbrojnoš držící polovinu černého orla. Privilegiem papeže Řehoře XIII. Z roku 1578 získala Plzeň do znaku zlatý kříž na zeleném trojverší s latinským nápisem »V tomto znamení zvítězíš«.
Nejstarší soudní kniha - 1407
Jde o tzv. Liber judicii z let 1407 až 1411. Jedná se o nejstarší, latinsky psanou soudní knihu, která se nachází ve fondech Archivu města Plzně. Jsou v ní zachyceny výslechy svědků trestných činů, výpovědi ručitelů a zapsaná jednání před městským soudem.
Soubor čtyř zlatých bul - 1434
Jde o zlaté buly vydané pro město Plzeň. První je z roku 1434 od Zikmunda Lucemburského. Městu garantuje např. osvobození od královské berně a stvrzuje další privilegia jako náhradu za újmy utrpěné za husitských válek.
Druhá Ferdinanda I. Habsburského z roku 1547 potvrdila Plzni všechna její privilegia získaná za Zikmunda. Ocenil tím věrnost katolické Plzně, která při 1. stavovském povstání stála na jeho straně. Zikmundovu Zlatou bulu Plzni potvrdili ve formě zlaté buly roku 1567 Maxmilián II. a v roce 1627 Ferdinand II. Habsburský.
A tohle už památkou bylo Fidlovačka - 1834
Je divadelní hra J. K. Tyla z roku 1834. Celý název je Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Ve hře slepý houslista Mareš zpívá píseň Kde domov můj, která se později stala národní hymnou. Poprvé byla uvedena 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle v Praze a jako kniha vyšla poprvé v roce 1877.
Co je archivní kulturní památka?
Jde o prestižní ocenění. „Je to důležitý nástroj ochrany a propagace národního archivního dědictví. Přináší to s sebou sice některá omezení a opatření v nakládání s těmito památkami, neznamená to ale zvýšení výdajů na jejich ochranu a uložení,“ řekl Skála.
9 fotografií
