Pohřeb taxikáře zastřeleného policisty - Vopěnkova přítelkyně: Pavel nebyl násilník!

PRAHA – Se slzami žalu a ještě většího rozhořčení se včera přišli do velké obřadní síně strašnického krematoria rozloučit s pražským taxikářem Pavlem Vopěnkou (†30) rodiče, příbuzní, kamarádi a kolegové. Lítost nad smrtí mladého muže, který se z dosud nejasného důvodu dostal na pražském Proseku do konfliktu se strážníky.
PRAHA – Se slzami žalu a ještě většího rozhořčení se včera přišli do velké obřadní síně strašnického krematoria rozloučit s pražským taxikářem Pavlem Vopěnkou (†30) rodiče, příbuzní, kamarádi a kolegové. Lítost nad smrtí mladého muže, který se z dosud nejasného důvodu dostal na pražském Proseku do konfliktu se strážníky a nakonec ho zabily kulky vypálené z policejní pistole, přebíjel u mnoha hostů vztek z bezmoci.
Slzy se kutálely i po tvářích sympatické blondýnky, která před obřadem položila k rakvi kytici s nápisem »S láskou Martina«. Šlo o přítelkyni zastřeleného Vopěnky, s níž měl být podle jeho kamarádů tak šťastný. „Náš vztah byl na začátku. Znali jsme se přes půl roku. Pavel byl vždycky upřímný, hodný a pozorný. Nebyl žádný násilník ani psychicky nevyrovnaný člověk. Neměl problémy, měl spoustu plánů,“ vzpomínala. S Pavlem prý mluvila asi půl hodiny před tím, než došlo k osudnému incidentu. Nedokáže si vysvětlit, co se na Proseku doopravdy stalo.
Kromě mladíků v dresech klubu, za který Pavel Vopěnka hrál hokejbal a kde trénoval žáky, zaplnily krematorium i plačící dívky. Nikdo nevěřil tomu, že by Vopěnka táhl do křoví ženu a chtěl ji znásilnit, jak prezentuje jedna z vyšetřovacích verzí. „Nevím, proč by měl nahánět nějakou ženskou. Vždyť se před holkama schovával na hřišti. To přeci nemá logiku,“ rozhořčoval se Vopěnkův sportovní kolega.
Jednoznačný názor na tragédii má Martin Přibyl, který s Vopěnkou trénoval žáky. „Byla to poprava. Neskutečná lumpárna. Zastřelili ho jako psa. Stál k nim prý čelem a mířil na ně pistolí! Jak to, že ho tedy střelili z boku? Chtějí to zamést pod koberec,“ rozčiloval se.
Všichni věděli, že kamarádovi už nepomohou. Soucitně ale sledovali, jak rodina odváděla zdrcenou Pavlovu matku. „Policie by měla přiznat chybu už kvůli těm, kteří po něm zbyli. Není příjemné žít s tím, že někdo z vašeho syna udělá gangstera nebo blázna,“ dodávali.