Poslední vozík dolu Rožná: Konec těžby uranu v Česku!
Hlubinný důl Rožná byl jediným uranovým dolem ve střední Evropě. S těžbou v 1200 metrů hluboké šachtě je definitivní konec.
„Můj táta tam začal fárat v roce 1957,“ vzpomíná dnes už také bývalý uranový havíř Josef Novotný (64). „Já to naštěstí na šachtě zabalil, jen co jsem dostavěl rodinný dům. Táta si penze moc neužil,“ poukazoval pan Josef na nebezpečnost tehdejšího hornického řemesla »na uranu«.
Uranová velmoc
Uran se na území České republiky začal těžit v 19. století, tehdy se ruda využívala jako barvivo ve sklářském a keramickém průmyslu. Rozvoj těžby přišel po 2. světové válce se začátkem výroby atomových zbraní a pro jadernou energetiku. Většina uranu vytěženého v tehdejším Československu po roce 1946 mířila do Sovětského svazu. Ze zhruba 110 000 tun u nás zůstalo asi pět procent. Jen na šachtě Rožná se vytěžilo přes 20 tisíc tun uranu, nejprve určeného pro zbrojení a později i jako palivo pro jaderné elektrárny.
Víte, že...
...v Česku bylo od roku 1945 zjištěno víc než 160 ložisek (těžilo se v 66) a dalších výskytů uranu?
Obnoví dobívání?
Ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) uvedl, že uran z ložiska Rožná posloužil české jaderné energetice. Otevření dolu u Brzkova na Jihlavsku se podle něj nechystá. „Stát by měl být dobrým hospodářem a neměl by si uzavírat cestu k potenciálním zdrojům nerostných surovin, nicméně v tuto chvíli určitě těžba na ložisku Brzkov není na pořadu dne,“ řekl.
