Iva nikdy neviděla, teď maluje obrazy!

„Když jsem se narodila, maminka vytušila, že s mýma očima není něco v pořádku, ale lékaři jí říkali, že se to do rána srovná. No, nesrovnalo. Prý za to mohl virus chřipky, kterou v těhotenství maminka prodělala,“ popisuje Iva. Neví, jaké podněty člověk může díky očím získat. Žije tak, aby se vyrovnala ostatním. Daří se jí to, mnohdy lépe než jejím vrstevníkům.

Jezdí na běžkách, vystudovala konzervatoř a také začala malovat. „Nevidomí malují ze svého nitra, nic nekopírují, to je na jejich práci úžasné,“ říká Zuzana Kopečná, zakladatelka a ředitelka Nadace Artevide. Iva přesto dokáže namalovat lidské obličeje, postavy... „Co jde, si osahám, jinak si nechávám věci popsat. Lépe se mi malují postavy, ty znám. Přírodu si spíš představuji. Třeba sníh nebo listy na chodnících,“ dodává Iva. Nápad z nouze
Metodu vymyslel Dino Čečo, který přijel v roce 1971 studovat výtvarné umění z tehdejší Jugoslávie do Prahy. O patnáct let později byl v podstatě donucen zůstat v Západním Berlíně. „Neměl jsem ateliér ani materiál,“ vzpomínal pro Aha! Čečo.

Kreslil ale pořád alespoň do bloku. Hledal levné materiály a nové techniky. Až vznikl jeho unikátní styl patentovaný v roce 2006. Využívá hmatového působení na čisté bílé plátno z netkané textilie, pod nímž je vrstva černé barvy. Ta se objeví až v okamžiku doteku kreslicím předmětem, klidně i prstem. Díky zpracování do reliéfu pomocí 3D tisku mohou nevidomí svá díla »spatřit« pohmatem.